http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Leto%C5%A1kem_boj_s_k%C5%AFrovcem_v_%C5%BE%C3%A1dn%C3%A9m_p%C5%99%C3%ADpad%C4%9B_neskon%C4%8D%C3%AD 2026-05-16T02:24:53Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Leto%C5%A1kem_boj_s_k%C5%AFrovcem_v_%C5%BE%C3%A1dn%C3%A9m_p%C5%99%C3%ADpad%C4%9B_neskon%C4%8D%C3%AD&diff=96466&oldid=prev 2015-09-13T10:21:34Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Letoškem boj s kůrovcem v žádném případě neskončí |Author=Pavel Hubka |Date=2003-10-01 |Source=Písecký deník |Genre=…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Letoškem boj s kůrovcem v žádném případě neskončí<br /> |Author=Pavel Hubka<br /> |Date=2003-10-01<br /> |Source=Písecký deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Životní prostředí a ekologie <br /> <br /> V příštím roce čekají lesáky velké úkoly při zalesňování, v současné době jim dělá největší starosti prodej vytěžené dřevní hmoty. Tyto faktory mohou výrazně ovlivnit hospodářské výsledky.<br /> <br /> Písek – Velikým strašákem těchto dnů je pro lesáky kůrovec. Klimatické podmínky posledních dvou let byly jeho populaci velmi nakloněny, ale podle odborníků se dá stále hovořit jen o výrazně vyšším výskytu. O kůrovcovou kalamitu z globálního pohledu zatím nejde.<br /> <br /> „O kalamitě by se dalo mluvit, pokud by těžba napadených stromů přesáhla deset procent z celkové plánované těžby dřeva. Zatím se jedná asi o šest a půl procenta. I tak ovšem bude mít kůrovec vliv na hospodářský výsledek, protože dřevo z takto napadených stromů se hůře zpeněžuje,“ řekl na tiskové konferenci oblastní inspektor Ludvík Staller z píseckého oblastního inspektorátu státního podniku Lesy České republiky. Ten působí na území lesních správ Tábor, Milevsko, Vodňany, Spálené Poříčí a lesního závodu Boubín se sídlem ve Vimperku. Inspektorát zajišťuje hospodaření na 69 665 hektarech lesa na katastrální výměře 427 879 hektarů.<br /> <br /> Nejříve povodně, poté velké sucho<br /> <br /> „Současnou situaci zavinily extrémní výkyvy počasí v posledních dvou letech. Loňské povodně kromě přímých škod na cestách, svážnicích a dalším majetku ve výši 33 milionů korun, silně oslabily ty porosty, jejichž kořenový systém se na několik dnů ocitl pod vodou. Následovala ničivá vichřice s rozsáhlými polomy a vše završilo letošní dlouhodobé sucho s několika vlnami tropických teplot,“ řekl Ludvík Staller. Včas nezpracované dřevo, které zůstalo ležet v porostech, a suchem oslabené stromy se staly živnou půdou pro populaci kůrovce. Zdravé stromy jsou totiž do určité míry schopné se bránit tím, že závrty kůrovce zalijí pryskyřicí a brouka zahubí. Letos se v mnoha případech potvrdilo, že i dospělé stromy tuto schopnost ztratily. Populace kůrovce tedy velmi zesílila a existuje reálné nebezpečí přežití mnohem většího množství jedinců do příštího roku a s tím související nebezpečí přemnožení tohoto škůdce i v příštích letech.<br /> <br /> „Všechny správy oblastního inspektorátu hospodařily až dosud se ziskem, který za celý inspektorát činil ročně sto až sto čtyřicet milionů korun. Velké ztráty jsme však utrpěli vlivem sucha na sazenicích, a proto bude zapotřebí vynaložit mnohem více prostředků při zalesňovacích pracích v příštím roce. Další ztrátou je pak špatně prodejné a hůře zpeněžitelné dřevo,“ uvedl dále Ludvík Staller.<br /> <br /> Silná populace škůdce přetrvává<br /> <br /> Větrná kalamita loni na podzim totiž postihla i okolní evropské státy a na trhu je nyní dřevní hmoty nadbytek. Její uskladnění a ošetřování je drahé a toho využívají odběratelé ke stlačování cen. Nižší hodnotu má také dřevo získané ze stromů napadených kůrovcem. Zákonem stanovenou lhůtu, do které mělo být veškeré kalamitní dřevo z lesů odstraněno, Lesy České republiky splnily. Do konce května byly polomy zpracovány a dřevo do poloviny července odvezeno k odběratelům. Nestalo se tak ovšem u velkého množství soukromých majitelů lesů, a kůrovec měl tedy dostatek živné půdy ke svému množení. Tento stav je ale do budoucnosti neúnosný, protože na něj doplácejí ostatní a bez razantního zásahu státní moci může přerůst v ekologickou katastrofu.</div>

Admin