http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Mlad%C3%A9_stromky_%E2%80%93_smrky%2C_k%C5%AFrovec_zase_se%C5%BEere 2026-05-15T04:13:17Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Mlad%C3%A9_stromky_%E2%80%93_smrky,_k%C5%AFrovec_zase_se%C5%BEere&diff=99931&oldid=prev 2015-09-13T10:37:08Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Mladé stromky – smrky, kůrovec zase sežere |Author=Radovan Holub |Date=2010-05-10 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Re…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Mladé stromky – smrky, kůrovec zase sežere<br /> |Author=Radovan Holub<br /> |Date=2010-05-10<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Nemohu nereagovat na článek o tom, že kůrovec patří do divočiny od Růženy Šandové z Kaplice. To, že národní parky mají najít prostor pro nerušený vývoj přírody, je jistě pravda. V úvodu se s autorkou určitě shodnu. V dalším však paní Šandová píše o nebezpečí vytváření holin, pokud v lese zasahovat budeme, a varuje před tím. V podstatě říká, že současné ekologické vedení vytváří divočinu, nikoli holiny. A tady je třeba důrazně říct dvě věci, které paní Šandová možná neví: V NP Šumava, a dokonce v bezprostřední blízkosti těch nejcennějších ploch a I. zón se začalo v roce 2009 – pod ekologickým vedením Františka Krejčího, zasahovat tak drasticky, že tomu tak nebylo ani za „dřevařského krále“ Ivana Žlábka, který vládl Národnímu parku Šumava od roku 1995 do roku 2003 a byl ze všech stran kritizován za enormní těžby. Začaly vznikat holiny, jaké Šumava nepamatuje.<br /> <br /> Dnes jsou kůrovcové těžby v šumavském parku mnohem vyšší, a dokonce rekordní v celé historii Národního parku Šumava! Zasahovat se loni začalo s vytvářením holin i odvozem stromů (tedy tím nejdrastičtějším možným způsobem) i v jádrové zóně nové části Národního parku Bavorský les.<br /> <br /> Všechno nasvědčuje tomu, že tohle drancování šumavských lesů bude pokračovat i letos ještě ve vyšší míře. Rabování lesů s výmluvou na kůrovce a současná ekologická dikce správy je tím největším problémem, jaký nyní vidím. V dopise ministrovi na to dokonce poukázala skupina dvanácti renomovaných vědců. Ředitel Žlábek to aspoň říkával na rovinu: šumavské lesy jsou kroměmalých ostrůvků už tři sta let hospodářské a přechod na bezzásahovost je v horizontu desítek let nemyslitelný.<br /> <br /> Pokud k tomuhle ekologickému divadýlku generovému vedením MŽP pod Stranou zelených přičteme letošní blamáž s provizorním návštěvním řádem jen do poloviny letošních prázdnin a další „špeky“, jako byl zákaz vstupu do NP Šumava pro Miloše Zemana (který pak musel Šumavu obletět vrtulníkem), zjistíme, že tu něco nehraje. O co tedy na Šumavě jde? Proč jsou na Šumavě pořád spory? Proč správa parku nedokázala svou ekologickou vizi Šumavy dosud obhájit před veřejností? Vezmeme-li do ruky materiály zmezinárodní konference vMexiku, kde NP Šumava a NP Bavorský les svorně zalitovaly, že v roce 2007 přišel na Šumavu Schengen a dovolil lidem svobodný pohyb v chráněném území, tak můžeme už jen kroutit hlavou. Ano, jde o to, vytvořit v centrální Šumavě „divočinu“ a zakázat sem do co možná největších území vstup. Vznikne tak šumavská vědecká laboratoř, která však nebude závislá na státních dotacích, protože svůj aparát bude živit z obrovských těžeb dřeva.<br /> <br /> A pokud paní Šandová chválí divočinu se suchými stromy a s živoucím hmyzem, říkám OK. Zkusme to. Ale nejprve se zeptejme obcí a krajů, co tomu říkají. Udělejme nejprve legální ekologickou zonaci, kterou bývalýministr Ambrozek zastavil v roce 2006, protože vedení KDU-ČSL šumavský experiment nechtělo. Scelme první zóny, prostě postupujme legálně. Rozhodnutí ministra Bursíka o tzv. diferencovaném managementu, který de facto, ale nikoli de iure zavedl novou zonaci, totiž odporuje zákonu o ochraně přírody a krajiny. Bursíkovo rozhodnutí bylo přijato pod masivním tlakem lobbistických skupin a nebylo nikdy projednáno ani schváleno podle zákona.<br /> <br /> A jedna otázka na závěr: Pokud paní Šandová v NP Šumava vůbec byla, musela si všimnout velkého množství odkorněného dřeva ponechaného v lese k zetlení. Jak rychle odkorněné dřevo zetlí? Za jak dlouho se stane potravou pro další generace mladých stromků, jak autorka píše? Řekněme si na rovinu: za desítky let. A protože mladé stromky budou zas převážně jen smrky, kůrovec je zase sežere a cyklus usychání bude pokračovat. A pokud ponecháme dřevo v lese neodkorněné, jak se stalo v několika oblastech po Kyrillu, je tu sice naděje na rychlejší zetlení, ale usychání porostů kolem dosáhne nekontrolovatelných rozměrů, jako se stalo například v oblasti Plesné či na Pramenech Vltavy.<br /> <br /> Veřejnosti je třeba říct, že divočina je krásná idea. Je to trochu jako s ideou socialismu. Hezká myšlenka, ale těžko realizovatelná. A je třeba lidem říct, že v podmínkách Šumavy je idea lesů bez zásahu uskutečnitelná jen za cenu totální proměny tváře krajiny.<br /> <br /> Radovan Holub, publicista a bývalý mluvčí NP Šumava</div>

Admin