http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Modr%C3%BD_sloup_je_pro_b%C4%9B%C5%BEka%C5%99e_zak%C3%A1z%C3%A1n 2026-04-24T06:00:27Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Modr%C3%BD_sloup_je_pro_b%C4%9B%C5%BEka%C5%99e_zak%C3%A1z%C3%A1n&diff=97051&oldid=prev 2015-09-13T10:23:58Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Modrý sloup je pro běžkaře zakázán |Author=Karel Havlík |Date=2004-11-25 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Život…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Modrý sloup je pro běžkaře zakázán<br /> |Author=Karel Havlík<br /> |Date=2004-11-25<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Životní prostředí a ekologie<br /> <br /> Každou šumavskou zimu se těší čeští běžkaři, kteří se prohánějí na lyžích v okolí Modravy, na návštěvu bavorských vísek. Němečtí lyžaři by se zase rádi zastavili na Březníku a Modravě. Za nejkratší spojnici mezi Bavorským lesem a šumavským parkem je považován někdejší hraniční přechod Modrý sloup.<br /> <br /> „Poprvé byl otevřen za vlády panovníka Karla IV. a poprvé uzavřen za existence hraničního pásma a zadrátované hranice. O znovuotevření Modrého sloupu usilujeme už dvanáctý rok. Zatím vychází naše snaha naprázdno,“ postěžoval si dlouholetý starosta Modravy Antonín Schubert a dodal: „Máme na svém území pětadvacet kilometrů dlouhou hranici s německými sousedy, ale ani jednou cestu k nim.“<br /> <br /> S důvody neotevření přechodu se vedení Správy národního parku Šumava nikdy netajilo. Nejdříve argumentovalo tím, že obci chybí infrastruktura a není na příliv turistů připravena. To dnes již neplatí. Modrava se pyšní od letošního podzimu např. novou dominantou – víceúčelovou, turisticky atraktivní budovou s informačním střediskem. Příští rok v obci vyroste unikátní dřevařské muzeum. Nyní ochránci přírody operují, že by provoz přechodu plašil vzácného tetřeva hlušce.<br /> <br /> Starosta namítá: „Přežila-li populace tetřeva činnost národního parku a nevyplašil-li ptáky ani řev helikoptér, pak by byla přítomnost turistů spíše prvkem přirozenějším.“<br /> <br /> Celé Luzeňské údolí, včetně Modrého sloupu, náleží do první, nejvíce chráněné zóny a od letošního května patří „ptačí oblast“ do programu Natura 2000. Vyskytují se tady přísně chráněné rostliny např. hořec pannonský a starček horský.<br /> <br /> Stovka Čechů a skoro dvě stovky Němců, kteří se setkali na hraniční hoře Luzný, aby si připomněli historický Modrý sloup, s názory úředníků nesouhlasí. K hoře vede turistická stezka s informačními tabulemi, které upozorňují na první zónu a na přítomnost chráněných opeřenců milujících klid. „Otevření Modrého sloupu je ve veřejném zájmu. Požadují to turisté, lyžaři i obce na obou stranách hranic a představitelé Plzeňského kraje,“ uzavírá Schubert, který stále doufá v obnovení přechodu.</div>

Admin