http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=N%C3%A1rodn%C3%AD_park_nen%C3%AD_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_les 2026-05-15T04:40:42Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_park_nen%C3%AD_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_les&diff=98156&oldid=prev 2015-09-13T10:28:31Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Národní park není hospodářský les |Author=Radovan Holub |Date=2005-09-07 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tisk |Re…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Národní park není hospodářský les<br /> |Author=Radovan Holub<br /> |Date=2005-09-07<br /> |Source=Českobudějovický deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Radovan Holub, mluvčí správy NP a CHKOŠ<br /> <br /> A jaký je váš názor?<br /> <br /> Prezident Václav Klaus se během návštěvy Lesnické školy v Písku 1. září vyjádřil k problematice Národního parku Šumava. Řekl, že nelze člověka ze Šumavy vytlačovat po vzoru amerických národních parků a vytvářet divočinu v místech po staletí lidmi kultivovaných. Podpořil i požadavek Jihočeského kraje na transformaci Vojenského újezdu Boletice pod civilní správu. Boletice leží částečně na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.<br /> <br /> Lidi ze Šumavy nelze vytlačovat<br /> <br /> Správa NP a CHKOŠ souhlasí s názorem pana prezidenta, že člověka nelze z území parku vytlačovat. Myslíme, že letošní vysoká návštěvnost NP Šumava, která se přes velkou zahraniční konkurenci stabilně drží na velmi dobré úrovni, svědčí o tom, že návštěvníci mají Šumavu rádi a vracejí se sem. Sami turisté nás však letos upozorňovali na přílišnou hustotu turistického provozu. Jsme názoru, že je třeba zachovat dobrou civilizační úroveň v předpolí parku (v obcích), zatímco ve vyšších polohách si budou turisté moci užít neporušené přírody. Tak to funguje i v jiných národních parcích zcela běžně. Území šumavského parku je normálně přístupné, návštěvníci se dostanou prakticky všude, jen v nejcennějších částech jsou usměrňováni po turistických cestách. To je standardní, celosvětově přijímané řešení pro národní parky a není na tom nic divného. Totéž platí o místních obyvatelích. Stavební boom v Modravě, Kvildě, Filipově Huti, Železné Rudě, Prášilech a dalších obcích svědčí o tom, že na Šumavě lze žít a podnikat.<br /> <br /> Snaha ponechat lesní porosty na určitých, přesně definovaných částech parku přírodnímu vývoji není žádný experiment, je to praxe prověřená v tisících národních parků všude po světě. Lidé by měli mít v těchto územích možnost vidět přírodu ne takovou, jak si ji tradičně představují, nýbrž takovou, jaká ve skutečnosti je – což zahrnuje zrod, život, umírání a opětný zrod. Zdůrazňujeme, že právě v suchém lese překvapivě nezmizelo lesní prostředí s živočišstvem a rostlinstvem charakterizujícím les. Toto prostředí však bylo zničeno na mýtních plochách, které vykácel, bohužel i na území NPŠ, člověk. Je obrovský rozdíl mezi lesem v NP a hospodářským lesem. V přírodních lesích nadělá vichřice méně škod než v obhospodařovaných lesích (viz Tatry). Lesnictví trvá zhruba 200 let, což není ani věk jednoho šumavského stromu, vzniklého z přirozené obnovy. A zatímco je správné, když v hospodářském lese můžeme obdivovat práci lesníků, v lese NP bychom měli mít možnost obdivovat „práci“ přírody. Pokud mluvíme o tom, že šumavské lesy byly vysázeny jako hospodářské, pak vězme: Při inventurách v oblasti Boubína bylo ještě v 1. půli 19. století téměř 90 % lesů řazeno do „pralesa“, podobně jako u velké části šumavských lesů. To, že nyní máme na Boubíně skutečný, nefalšovaný prales, hodný toho slova, a zároveň národní symbol, je dáno jen tím, že generace osvícených lesníků se rozhodla, že tu nebude do přírodních procesů nijak zasahovat.<br /> <br /> Vývoj přírody bez zásahu člověka<br /> <br /> Na Šumavě máme poměrně rozsáhlá území, kde se příroda vyvíjela až sedm tisíc let bez zásahu člověka, jak potvrzují výzkumy z rašelinišť. A jsou i místa ještě dlouhodoběji neovlivněná (kary ledovcových jezer). Máme tu místa, která se po velkých kalamitách začala poměrně brzy zelenat novou vegetací – sama od sebe a díky silám přírody. Součástí tohoto vývoje vždy byl zánik a nový zrod, včetně oněch zbytečně obávaných suchých stromů a hnijícího dřeva. Scelením 1. zón nesledujeme žádné vytěsnění člověka, naopak. Chceme tu jen „omezit hospodářské zájmy lesnické či zemědělské“ tak, jak bylo rozhodnuto při vyhlášení NP Šumava a jak to stojí v Důvodové zprávě k vládnímu nařízení o NPŠ. Podepsal ho předseda vlády Petr Pithart – a právě on nyní tuto koncepci kritizuje. Návrat ke klasickému lesnictví na celé ploše parku by tedy znamenal anachronismus v českém i evropském kontextu – byla by to cesta zpátky před rok 1991. Nejde nám o žádný experiment, ale víme jedno. Příroda nezná hranice a je přírodovědným nesmyslem vytvářet na české a bavorské straně Šumavy zcela odlišný typ péče o les. Přírodní procesy tu probíhaly a probíhají tisíce let, zatímco člověk přetváří les posledních tři sta let. Pokud se tedy na věc díváme z pozice NP (nikoli hospodářského území), pak je experimentem obhospodařování přírody, nikoli její ponechání sobě samé.<br /> <br /> Boletice – otevřený prostor k jednání<br /> <br /> V případě Boletic se domníváme, že se již otevřel prostor k jednání o jeho turistickém využití včetně lyžařského areálu, pokud nebude v místech s nejcennějšími ekosystémy.</div>

Admin