<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Na_%C5%A0umav%C4%9B_je_holina%E2%80%A6</id>
		<title>Na Šumavě je holina… - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Na_%C5%A0umav%C4%9B_je_holina%E2%80%A6"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Na_%C5%A0umav%C4%9B_je_holina%E2%80%A6&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-14T20:28:57Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Na_%C5%A0umav%C4%9B_je_holina%E2%80%A6&amp;diff=98634&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na Šumavě je holina… |Author=Vladimír Just |Date=2000-06-07 |Source=Literární noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Říká s…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Na_%C5%A0umav%C4%9B_je_holina%E2%80%A6&amp;diff=98634&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:30:59Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na Šumavě je holina… |Author=Vladimír Just |Date=2000-06-07 |Source=Literární noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Říká s…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Na Šumavě je holina…&lt;br /&gt;
|Author=Vladimír Just&lt;br /&gt;
|Date=2000-06-07&lt;br /&gt;
|Source=Literární noviny&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Říká se, že my Češi jsme báječní, jen když nám teče do bot. Jakmile jsme v suchu, zlenivíme a zhloupneme. Snad proto jsme byli před deseti lety paradoxně blíž otevřené občanské společnosti, než jsme dnes, v smluvně zabetonované demokracii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad nejotřesnější důsledek občanské netečnosti – a lenivosti médií samostatně myslet – se v posledních pěti letech odehrává na Šumavě. Ač tu mizí před očima nejrozsáhlejší lesní a rašelinný komplex v Evropě, občan dotuje jeho devastaci a nechá se opít rohlíkem bitvy s mediálním broukem. Vůbec si nepoloží otázku, jak je možné, že po pěti letech usilovného válčení tu má kůrovce i polomů víc než před válčením. Přitom grafy kůrovcových těžeb, polomů, holin, jež vystřelily strmě vzhůru po nástupu dnešního vedení, jsou médiím k dispozici: ta však radši papouškují oficiální mýtus o bitvě s dědičným nepřítelem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvrdá data tzv. Žlábkovy pětiletky jsou otřesná. Ze Šumavy bylo odvezeno 1 041 000 m³ dřeva za miliardy korun: kubík stojí 1600–3000, ale také 50 000 Kč, je-li rezonanční (a to na Šumavě ve vyšších, přednostně holených polohách je). Většina toho dříví – ať stojícího, ležícího, oloupaného, uschlého – jako cenná organická hmota měla v NP zůstat v ekosystému. Proto jsou i dobře míněné petice požadující „zachování NP Šumava ve stávajících hranicích“ směšné – bez odstoupení současného managementu znamená takové zachování jen to, že bude v současných hranicích pokračovat plundrování Šumavy. Vedení parku může správně pochopit iniciativu jako petici na svou podporu – a začít ji samo propagovat. A proč ne, když se tu oportunně opouští princip bezzásahovosti v nejcennějších zónách. Jako by všechny dosavadní holiny a kácení v prvních zónách nebyly pro Ivana Žlábka vždy jen „ojedinělé“ a „odborně jednoznačně odůvodněné výjimky“!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Média si nechala namluvit, že se masivně těží kvůli ochraně přírody. Pět let neslyšíme z Vůdcova hlavního stanu z Vimperka nic jiného než situační zprávy z rozhodující, tentokrát definitivní bitvy. I z hlediska striktně lesáckého vystihuje efektivnost tohoto boje jediné slovo: debakl. Čím víc se bojuje, tím víc je nepřítele (a zisků). V době, kdy se pokrytecky rozhořčuje nad stovkami napadených stromů na Trojmezné, jež kvůli blokádě údajně přinesly zhoubu pár tisícům dalších stromů, nechala Správa NPŠ úmyslně namnožit a vylétnout kůrovce z 46 000 m³ nezpracovaných polomů z podzimu 1998 (některé zpracovala až v říjnu 1999!). Ve stejné době těžila jinde pro zisk či v prvních zónách. To už je úmyslný rozvrat porostů, do nichž se holinami a labilními okraji přivádí navíc vítr a slunce (vichřice je levnější než benzín do pily). Loni dokonce vykáceli a beze zbytku odvezli 0,3 ha první zóny, lemující mezinárodně chráněnou Jezerní slať. Aby čin zamaskovali, svévolně posunuli hranici nejpřísněji chráněné zóny o desítky metrů zpět, až na samu slať. Před kamerou všechno popřeli jako přistižení školáci (ing. Heřman). Jelikož toto už patří do kategorie trestných činů, podal jsem trestní oznámení – a souběžně stížnost na Českou inspekci ŽP. Ta označila stížnost za oprávněnou a zahájila správní řízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsem rád, že se kompetentní orgány už chovají ve vztahu k šumavskému tunelu nikoli jako komplici, nýbrž jako nezávislé orgány demokratického státu. Vím, že je to jen kapka v moři (prvních zón je 135!). Věřím však, že vyřeší-li se mechanismus této jediné kapky (kdo, kudy, komu a za kolik), spustí to konečně i v tuzemských, líně se rozvalujících slatích a kopcích kýženou lavinu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>