http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Na_%C5%A0umav%C4%9B_vracej%C3%AD_tv%C3%A1%C5%99_ra%C5%A1elini%C5%A1t%C3%ADm 2026-05-15T06:35:37Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Na_%C5%A0umav%C4%9B_vracej%C3%AD_tv%C3%A1%C5%99_ra%C5%A1elini%C5%A1t%C3%ADm&diff=96957&oldid=prev 2015-09-13T10:23:35Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na Šumavě vracejí tvář rašeliništím |Author=Petr Pokorný |Date=2004-07-08 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Spr…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Na Šumavě vracejí tvář rašeliništím<br /> |Author=Petr Pokorný<br /> |Date=2004-07-08<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava intenzívně pokračuje v obnově tradičního rázu vzácných rašelinišť, která se nacházejí na území parku.<br /> <br /> Záchranou podmáčených území a nápravou škod na vodním režimu území se zabývá tým odborníků ze správy parku i mimo ni. Program revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť byl vyhlášen v roce 1998. Pro období let 2002 až 2010 jsou jeho prioritou Modravské slatě, slatě u Borových Lad a Vltavský luh.<br /> <br /> „Revitalizace už proběhla v horních částech Roklanského a Novohuťského potoka, na Cikánských slatích, Černohorském močále, v okolí Malého luhu u Volar i jinde. Ve spolupráci s městem Volary se v současné době řeší také revitalizace rašeliniště Soumarský Most,“ uvedl mluvčí správy šumavského národního parku Radovan Holub.<br /> <br /> Podle botaničky parku Ivy Bufkové historický ráz rašelinišť narušily v minulosti snahy o jejich vysoušení. Odvodnění budovali lesáci a zemědělci už od konce 19. století. V melioracích slatí se pak pokračovalo ještě před rokem 1989.<br /> <br /> „V té době se k hloubení kanálů přistoupilo velmi razantně, a dokonce s pomocí mechanizace. Některé drenážní rýhy z této doby dosahují obrovských rozměrů. Místy jsou až dva metry hluboké a tři metry široké a odvádějí velké množství vody, která by jinak zůstala v mokřadu a stala se cennou zásobárnou vody,“ konstatovala Bufková.<br /> <br /> Hlavním cílem vysoušení mokřadů a podmáčených lesních porostů bylo vytvoření hospodářského lesa a zvýšení produkce dřeva, kultivace zemědělské půdy a průmyslová těžba rašeliny. Odvodňování však má pro rašeliniště, podmáčené lesy a jiné mokřady fatální důsledky. Způsobuje vysychání, mizí vzácné typy vlhkomilných rostlin a mokřadních živočichů a dochází až k zániku mokřadu. „Krajina bez mokřadů nemá možnost ochlazovat se, a proto se přehřívá. Zničení rašelinišť a mokřadů znamená změnu celého ekosystému,“ vysvětlila Bufková.<br /> <br /> Jak revitalizace probíhají konkrétně v terénu? Brigádníci a sezónní pracovníci přehrazují nevhodné drenáže a meliorační rýhy systémem pevných dřevěných hrází z fošen nebo pomocí hatí. Celkem už bylo přehrazeno 18 kilometrů odvodňovacích kanálů a zapuštěno 1500 dřevěných hrází. Náklady na revitalizace jsou hrazeny z rozpočtu správy parku a dotačních zdrojů ministerstva životního prostředí.<br /> <br /> „Počítáme také s využitím fondů Evropské unie. Revitalizace přírodních procesů v parku musí být do budoucna naším hlavním cílem,“ zdůraznil ředitel správy parku Alois Pavlíčko.</div>

Admin