http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Na_kr%C3%A1sn%C3%A9_%C5%A0umav%C4%9B 2026-05-15T02:57:10Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Na_kr%C3%A1sn%C3%A9_%C5%A0umav%C4%9B&diff=102514&oldid=prev 2015-09-13T10:49:42Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na krásné Šumavě |Author=Milena M. Marešová |Date=2007-05-28 |Source= |Genre=rozhlas |Respondent= }} Textovou část jednoh…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Na krásné Šumavě<br /> |Author=Milena M. Marešová<br /> |Date=2007-05-28<br /> |Source=<br /> |Genre=rozhlas<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Textovou část jednoho z unikátních grafických del tohoto Josefa Vachala, sverazneho šumavského poutnika, dřevorytce blakeovského (William Blake, 1757 - 1827 v Londyne) typu, filozofa spinavosti, proroka i mytotvorce zanikajícího sveta, představuje svazek spolecne vydany Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích a Novou tiskarnou v Pelhrimove, nazvany Šumava umírajíci a romanticka.<br /> <br /> Vachal byl samorostlým tvurcem, sazecem rucne rezajicim a odlevajicim originalni typy pisma. Fakt, že chapal knihu jako esteticky celek, v nemz se vzajemne uzce doplnuji textova a obrazova slozka, doklada především jeho vyse zminene rozmerne dilo o Šumavě, kniha dřevorytu, vazici téměř sestnact kilogramu, pricemz na odliti liter pro jejich osmdesát čtyři stran spotřeboval autor dvě stě kilogramu smesi cinu a olova a pouzil dva druhy pisma a osm barev. Jde o kompřímovanou podobou okouzlení i zloby, nadsení i zklamani. Vyraz esteticke pozy i lidského porozumení pro pozorované krajinné krasy.<br /> <br /> Ale nejen to: „Šumava! Valuta ustavicne klesajici!... Nyní abys krasu šumavských hvozdu pracne v nejodlehlejsich koncinach shledaval; najdes-li jednoho leta podobny kousek země, při navsteve druhé bud jist, že více se s ním neshledas. Slatě některé a jezera takřka každorocne se zmensuji, vody ztraceji a lesy mizi.“ Slova Josefa Vachala o dojmu z oblibeného regionu zni v dnešním case více než aktuálně a při srovnani stavu tehdejsího a dnešního jako vyznamny apel. Zvláště pise-li své minení po ničivé vichřici, která se Šumavou přehnala v roce 1929. Text Josefa Vachala o Šumavě, i když cteny bez obrazového doprovodu, zůstává unikátní ukazkou prolnuti expresionismu se skvelým uryvkem prosteho pozorovatelského realismu: „Milovnik šumavského kraje ozeli namahu a utrap spojených s cestou do některých vysin obtížněji přístupných a rad znovu se tam vraci, aby dojmy zde zazite vyhlidkou i pozorovaním stromu tu s zivly zapasicích v pameti své utvrditi ještě lépe mohl.“<br /> <br /> Josef Vachal, Šumava umírajíci a romanticka, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích a Nova tiskarna Pelhrimov 2007, str. 156.</div>

Admin