http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Na_probl%C3%A9m_k%C5%AFrovce_v_parku_upozornili_ministra 2026-05-15T04:14:13Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Na_probl%C3%A9m_k%C5%AFrovce_v_parku_upozornili_ministra&diff=96977&oldid=prev 2015-09-13T10:23:40Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na problém kůrovce v parku upozornili ministra |Author=Radmila Nagovská |Date=2004-07-12 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Na problém kůrovce v parku upozornili ministra<br /> |Author=Radmila Nagovská<br /> |Date=2004-07-12<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Brno– Šumava – Dopis adresovaný ministrovi životního prostředí Liboru Ambrozkovi odeslali učitelé Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Poukazují v něm na velmi vážnou situaci v Národním parku Šumava související s lýkožroutem smrkovým. Většina laiků, ale i zanícených odborníků se dožaduje nezasahování proti lýkožroutu smrkovému v národním parku. Za přirozený pak považují proces úplného uhynutí smrčin na velkých plochách, což by souviselo s rozšířením bezzásahové zóny až na 75 procent území parku.<br /> <br /> „Lesnická vědecká základna tvořená odborníky nejrůznějších oborů a osobnostmi lesnické praxe, jimž není osud lesů národního parku Šumava lhostejný, považuje za optimální řešení cílený lesnický management využívající lesního prostředí k postupnému převodu stávajících, převážně nepůvodních smrkových lesů založených ve velké míře umělou výsadbou,“ uvádí se v dopise podepsaném děkanem fakulty Ladislavem Slonkem. „Cílová druhová, časová a prostorová přeměna porostů by neměla být nahrazena živelným procesem, který při nezvládnutí gradace lýkožrouta smrkového může nastat. V podmínkách oslabených hospodářských smrčin nemůže být lýkožrout považován za nástroj přeměny smrkového lesa. je nutno respektovat a využít existujících poznatků ochrany lesů a lesnické entomologie z více než dvousetletého všestranného a systematického výzkumu tohoto statutárního škůdce a využít všech dostupných způsobů k jeho zvládnutí,“ uvádí se dále v dopise.<br /> <br /> Na ploše národního parku Šumava vznikla v 70. letech 19. století největší kůrovcová kalamita, ze které bylo vytěženo sedm milionů krychlových kůrovcových souší. Z důvodu ekologické nestability smrkových monokultur je třeba tyto porosty převést lesnickými metodami na porosty, které rostly před jejich přeměnou na smrčiny na Šumavě. Tato přeměna by měla proběhnout s maximálním využitím přirozené obnovy, ve stanovených časových horizontech a projektovým způsobem. Lesnická věda a praxe takové postupy zvládla. Ponechání smrčin v národním parku Šumava na pospas lýkožroutu a úsilí o vytvoření přirozených, ekologicky stabilních porostů se odsune o mnohá desetiletí.<br /> <br /> „V Národním parku Šumava však nejde jenom o přirozený a vybalancovaný stav lesa. Je třeba vyzvednout také ostatní užitečné funkce, které les plní (vodohospodářskou, ochrannou a zejména rekreační), které budou vznikem rozsáhlých kůrovcových holin enormně sníženy. Protože loňský suchý a teplý rok způsobil silné oslabení stromů a následný prudký nárůst populační hustoty lýkožrouta, považujeme nezasahování proti kůrovci za hazard a možnou zkázu smrčin nejen na území národního parku bez ohledu na jeho zóny, ale také v širokém okolí, včetně sousedních území v Rakousku a v Německu. Pokoušíme se ještě jednou naléhavě na problém Šumavy poukázat, aby po dokonání zkázy nebylo řečeno, že nebezpečí nebylo známo,“ uvádí se v dopise.</div>

Admin