http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Na_venkov_se_m%C3%A1_vr%C3%A1tit_pr%C3%A1vo_pastvy 2026-05-15T06:03:15Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Na_venkov_se_m%C3%A1_vr%C3%A1tit_pr%C3%A1vo_pastvy&diff=98909&oldid=prev 2015-09-13T10:32:09Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Na venkov se má vrátit právo pastvy |Author=jfk, ch |Date=2008-07-14 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} , Právo p…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Na venkov se má vrátit právo pastvy<br /> |Author=jfk, ch<br /> |Date=2008-07-14<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> , <br /> <br /> <br /> <br /> Právo pastvy, stezky či průhonu, i taková ustanovení přináší návrh nového občanského zákoníku, který je právě v připomínkovém řízení.<br /> <br /> Starosvětsky znějící termíny nejsou podle tvůrců zákona v evropském právu ničím výjimečným a lidem na venkově mohou usnadnit život.<br /> <br /> Sami zemědělci ale říkají: v současné době nám takové ustanovení nijak neprospěje.<br /> <br /> Tak například právo pastvy by umožnilo chovatelům hospodářských zvířat hnát dobytek na pastvu i na cizí pozemek, aniž by si ho museli od majitele pronajímat. Toto právo by mohli získat vydržením, tedy pokud na stejném místě pasou déle než deset let, nebo by si ho s majitelem pozemku sjednali smluvně. Proti pronájmu má tato forma věcného břemene své výhody, majitel pozemku by totiž mohl svou půdu dál využívat. Právo pastvy je jednou z takzvaných služebností, které zákon výslovně ustanovuje. Služebnosti jako zvláštní forma věcného břemene zmizely z českého práva v roce 1950. V Německu, Rakousku nebo ve Švýcarsku jsou samozřejmostí.<br /> <br /> Na rozdíl od věcného břemene služebnost vlastníka (například pozemku) zatěžuje méně. „Nenutí ho k aktivnímu jednání. Má povinnost jen trpět, že se někdo jiný v určitém rozsahu podílí na užívání jeho věci. Například že oprávněný bude chodit přes jeho pozemek,“ vysvětluje autor zákoníku Karel Eliáš z Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.<br /> <br /> Zatímco Eliáš je o potřebnosti změny přesvědčený, Agrární komora, která sdružuje například zemědělce nebo lesníky, už tak nadšená není.<br /> <br /> „Dřív, když existovaly obecní pastviny a lidé tam každý den vyháněli dobytek na společnou pastvu, to nějaký význam mělo. Ale v současném hospodářském životě to určitě velkou roli hrát nebude. Zemědělci si pastviny mohou přece pronajmout,“ říká tajemník komory Jan Záhorka, kterého plánované ustanovení občanského zákoníku překvapilo.<br /> <br /> „A pokud jde o vydržení práva pastvy nebo třeba cesty, to přece platí. Nikdo vám nemůže zakázat užívat cestu, kterou se dostáváte na svůj pozemek nějakých dvacet let,“ dodává Záhorka.<br /> <br /> Jeho slova potvrzuje i zemědělec Josef Kvašňovský z Českobudějovicka.<br /> <br /> „Pozemky jsou už většinou rozdělené, majitelé využívají dotačních titulů a jen těžko se získává pronájem či holá pastva. Toto ustanovení by snad mohlo pomoci farmářům na Šumavě,“ konstatuje Kvašňovský. Situaci shrnuje předseda ZOD Borovany na Českobudějovicku Jindřich Kořínek: „Pokud se v zákoně ustanovení objeví, tak nám neublíží, ale ani neprospěje.“<br /> <br /> Podle Eliáše však mají služebnosti vyjmenované v návrhu, např. právo na vodu, právo stezky, průhonu a cesty nebo zmíněné právo pastvy, v zákoně své místo. „Osnova upravuje jen to, co může být, zvláště na venkově nebo v chatařských a zahrádkářských osadách, ale i při jiných příležitostech ještě dnes dobře využito,“ podotýká autor zákona.<br /> <br /> Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) je opatrný. „O právu pastvy budeme určitě mluvit, zda tam takové ustanovení má či nemá být,“ uvádí Pospíšil.<br /> <br /> Pozemky jsou už většinou rozdělené, majitelé využívají dotačních titulů a jen těžko se získává pronájem či holá pastva. Toto ustanovení by snad mohlo pomoci farmářům na Šumavě Josef Kvašňovský, zemědělec</div>

Admin