<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Nejv%C3%ADc_cht%C4%9Bli_zoologov%C3%A9</id>
		<title>Nejvíc chtěli zoologové - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Nejv%C3%ADc_cht%C4%9Bli_zoologov%C3%A9"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Nejv%C3%ADc_cht%C4%9Bli_zoologov%C3%A9&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-24T03:35:42Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Nejv%C3%ADc_cht%C4%9Bli_zoologov%C3%A9&amp;diff=97066&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Nejvíc chtěli zoologové |Author=Klatovský deník |Date=2004-06-30 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} „To…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Nejv%C3%ADc_cht%C4%9Bli_zoologov%C3%A9&amp;diff=97066&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:24:01Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Nejvíc chtěli zoologové |Author=Klatovský deník |Date=2004-06-30 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} „To…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Nejvíc chtěli zoologové&lt;br /&gt;
|Author=Klatovský deník&lt;br /&gt;
|Date=2004-06-30&lt;br /&gt;
|Source=Klatovský deník&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
„To byl pádný argument. Tamní lidé si často ani neuvědomují, že právě díky této populaci vznikl na Šumavě unikát mezinárodního významu,“ zdůraznil Mánek. Z lesnického pohledu prý byla jako unikátní posouzena oblast Trojmezné, Smrčiny a bezzásahová území na Modravsku včetně ploch uschlého lesa. Vegetační hledisko zase dalo přednost Vltavskému luhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkem bylo navrženo šedesát pět prvních zón na ploše 24,5 tisíce hektarů, což je o něco více než třetina plochy parku. U mezinárodně uznávaných „vzorových“ parků bývá tato zóna mnohem větší, zhruba pětasedmdesát procent.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrh nové zonace však prý nemá nic společného se systémem, jímž bude park postupovat při ochraně přírody. I v prvních zónách tedy budou povoleny zásahy tak, aby se ekosystém dostal do požadovaného cílového stavu. například v oblastech se smrkovými monokulturami budou podporovány žádoucí dřeviny jako buk a jedle, protože tam jinak není šance na vznik smíšeného lesa. V parku do budoucna budou bezzásahová území, dočasně zásahové lokality i oblasti trvale bezzásahové. Tato území mohou jít napříč zonací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„V nejcennějších a nejzranitelnějších územích v prvních zónách mohou určité zásahy přicházet v úvahu, zatímco mladé smrkové monokultury ve druhých zónách můžeme někde ponechat napospas přírodě. A ta ukáže, zda jsou takto založené porosty vhodné, či nikoli,“ objasňuje Jiří Mánek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrh zonace projde ještě vnitřním oponentním řízením a po schválení ministerstvem životního prostředí bude projednán s obcemi. Koncem roku by měla mít definitivní podobu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>