http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Nezodpov%C4%9Bdn%C3%AD_laici_a_samozvan%C3%AD_ekologov%C3%A9 2026-05-15T09:43:55Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Nezodpov%C4%9Bdn%C3%AD_laici_a_samozvan%C3%AD_ekologov%C3%A9&diff=102862&oldid=prev 2015-09-13T10:51:08Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Nezodpovědní laici a samozvaní ekologové |Author=Mojmír Vlašín |Date=1999-11-04 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Re…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Nezodpovědní laici a samozvaní ekologové<br /> |Author=Mojmír Vlašín<br /> |Date=1999-11-04<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> RNDr. Mojmír Vlašín, mluvčí blokády Trojmezenského pralesa<br /> <br /> Ohlasy čtenářůDne 23. října vyšel v jihomoravské příloze MF DNES dopis doc. Bára k problematice extremismu v ekologické oblasti. Uvádí příklady z Temelína a ze Šumavy. Nebudu diskutovat k problematice Temelína, které detailně nerozumím, ale chtěl bych říci, že v otázce Šumavských pralesů a kůrovce se fatálně mýlí. Na Šumavě vypukla blokáda. Hned se vyrojili tací, kterým je jasné, že blokádníci jsou od někoho navedení, eventuálně zaplacení samozvanci, v nejlepším případě jsou to pomýlení mladí lidé, kteří nevědí, co chtějí. K blokádě nevyzvala ani jedna ze zúčastněných enviromentálních a ekologických iniciativ, ale skupina pěti odborníků, jako k poslednímu kroku, když se všechny ostatní cesty uzavřely. I tito vyzývatelé byli označeni za diletanty. Podívejme se na ně: Ing. Karel Kaňák, CSc. - vědecký pracovník, lesník, Ing. Leo Košťál - lesník, člen odborného grémia ministra pro národní parky, Ing. Igor Míchal, Csc. - lesník a ekolog, Prof. Dr. Dalibor Povolný, DrSc. - emeritní profesor Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, posledním jsem já - problematikou managementu chráněných území se zabývám 23 let. Cílem blokády je jednak zamezit kácení alespoň v tom jednom kousku první zóny - v Trojmezenském pralese, a za druhé - obnovit diskusi o managementu první zóny v Národním parku (NP) Šumava. Pokud jde o ten první cíl - daří se to asi ze sedmdesáti procent, ten druhý se snad podařil úplně. Souhlasím s doc. Bárem v tom, že neustále měnit strategii za chodu je špatné. Jenže tuto strategii mění právě Správa NP Šumava! Od začátku existence parku je to již počtvrté. Například ještě v loňském roce ředitel parku tvrdil, že do první zóny NP nepůjde. Teď už je všechno jinak. Blokáda byla vlastně právě proto, aby se strategie neustále neměnila, aby stále někdo &quot;nechytal za volant&quot;. Z čísel poskytnutých samotnou Správou NP Šumava je zřejmé, že největšího rozvoje dosáhl kůrovec v letech 1995-1996. V té době Správa NP Šumava zmenšila první zóny a prohlásila je za nedotknutelné. Pokud jim tehdy nevadilo, že se v celé první zóně nekácí, proč teď nechtějí přistoupit na bezzásahovost alespoň v Trojmezenském pralese - na území menším než jedno procento rozlohy NP. Není to náhodou proto, že by se mohlo ukázat, že les roste i bez lesníků? Není to náhodou proto, že lesníci pro stromy nevidí les? Je třeba říci, že o nekácení v první zóně neexistují zásadní odborné rozepře, nekompetentní rozhodnutí ministra Kužvarta a Správy NP Šumava bylo motivováno politicky. Je vhodné připomenout: ministr Kužvart si svolal odborné grémium, které mělo posoudit, zda kácet v prvních zónách, nebo ne. Toto grémium mu poměrem hlasů 6:2 sdělilo jasně nekácet. Odbor ochrany přírody MŽP ČR prostřednictvím ředitele Petra Rotha rovněž Kužvartovi doporučil nekácet. Ředitelé Botanického a Entomologického ústavu Akademie věd se vyjádřili také zcela jasně - nekácet! Lesníci si zřejmě pletou národní park s rekreačním parkem. Z pohledu lesníka se zdají bouře, vyvracející se stromy a celé lesy, záplavy nebo masové rozmnožení hmyzu jako katastrofy. Z pohledu ochrany přírody jsou to opakovaně se vyskytující přirozené události. Kde způsobí bouře nebo sníh mezery v lesních porostech, a k zemi se tak dostane více světla, vznikají v tmavých lesních porostech nové porostní struktury - začíná nová, bohatě různorodá fáze vývoje lesa. Mrtvé, trouchnivějící dřevo je životní základnou pro druhově bohatý svět mikroorganismů. Kořenové &quot;talíře&quot; a křížem krážem ležící kmeny nabízejí na nejmenším porostu ideální podmínky pro novou generaci lesa. Hmyz, jako například kůrovci, využívají odumírající stromy. V periodických hromadných výskytech (přemnoženích) způsobují i zánik starších stromů, ať již jednotlivě či na souvislých plochách.</div>

Admin