<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=O_%C5%A0umav%C4%9B_maj%C3%AD_diskutovat_v%C5%A1echny_z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_strany</id>
		<title>O Šumavě mají diskutovat všechny zúčastněné strany - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=O_%C5%A0umav%C4%9B_maj%C3%AD_diskutovat_v%C5%A1echny_z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_strany"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=O_%C5%A0umav%C4%9B_maj%C3%AD_diskutovat_v%C5%A1echny_z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_strany&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T01:00:27Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=O_%C5%A0umav%C4%9B_maj%C3%AD_diskutovat_v%C5%A1echny_z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_strany&amp;diff=100340&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=O Šumavě mají diskutovat všechny zúčastněné strany |Author=Jiří Machart |Date=2010-08-17 |Source=Prachatický deník |G…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=O_%C5%A0umav%C4%9B_maj%C3%AD_diskutovat_v%C5%A1echny_z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C3%A9_strany&amp;diff=100340&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:39:15Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=O Šumavě mají diskutovat všechny zúčastněné strany |Author=Jiří Machart |Date=2010-08-17 |Source=Prachatický deník |G…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=O Šumavě mají diskutovat všechny zúčastněné strany&lt;br /&gt;
|Author=Jiří Machart&lt;br /&gt;
|Date=2010-08-17&lt;br /&gt;
|Source=Prachatický deník&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=Pavel Řezník&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
V dnešní rubrice Prachatického deníku chce znát odpovědi na otázky Jiří Machart.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Štafeta &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prachatice – Každý týden se na této straně setkáte se zajímavými lidmi z Prachaticka, kteří hledají odpovědi na otázky a vybrali si, kdo jim na ně odpoví. Dnes odpovídá zástupce vedoucího polesí Prachatice a předseda Občanského sdružení Dřípatka Pavel Řezník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak dlouho jste již předsedou Sdružení členů a přátel Dřípatky? Co vlastně taková práce či koníček obnáší?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předsedou sdružení jsem se stal v roce 2005. V současné době má sdružení čtyřicet členů, především bývalých členů Stanice mladých ochránců přírody. Práce spočívá hlavně v organizaci činnosti sdružení, jednání s úřady a dalšími organizacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Dřípatka je zařízení známé po celé republice. Před lety to bylo první zařízení tohoto typu, které u nás vzniklo. Popište stručně jeho historii, a jaké jsou v současné době hlavní cíle vašeho sdružení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1967 byla vyhlášena školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou jako jedno z prvních zařízení svého druhu v Evropě. Sdružení Dřípatka vzniklo v roce 1991, následovalo Centrum ekologické výchovy Dřípatka. To se od svého vzniku zabývalo environmentální výchovou dětí a pedagogů. Občanské sdružení Dřípatka se zabývá především praktickou ochranou přírody. Snažíme se o realizaci managementů některých chráněných území na Prachaticku, zabýváme se tvorbou plánů péče o chráněná území, biologickou ochranou Městských lesů Prachatice nebo organizováním přednášek. V letech 2006 – 2007 se nám podařilo podílet se na realizaci klášterní zahrady v Hospici sv. Jana N. Neumanna, do projektu jsme zapojili i občany města Prachatice. Radikální změnu činnosti neplánujeme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pracujete u Lesů České Republiky, znamená to, že máte přírodu rád. Kam chodíte nejraději a kam byste pozval čtenáře? Máte nějakou oblíbenou lokalitu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U Lesů ČR jsem začínal jako lesník mezi obcemi Ktiš a Skříněřov. Je to oblast s poměrně druhově pestrým složením dřevin a nachází se zde množství druhů ohrožených organizmů. Na malém prostoru je zde několik zaniklých vesnic. Takže z lesnického, ale i kulturně – historického hlediska je mi toto území velmi blízké. V současné době opravujeme křížovou cestu pod Ktišským vrchem. Asi nejoblíbenější je ale Boubín a veřejnosti nepřístupný Boubínský prales.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak jste vztah k přírodě získával a kdo vás k němu vedl?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1982 jsem začal navštěvovat kroužek Mladých ochránců přírody, který vedl pan učitel Aleš Záveský. Pravidelně, až třikrát týdně jsme na Prachaticku poznávali přírodu, ale také prováděli praktickou ochranu přírody a záchranu ohrožených organizmů z míst, která měla být nenávratně ovlivněna činností člověka. Takže k přírodě mě především přitáhl učitel Aleš Záveský a k praktické ochraně přírody Bohuslav Nauš.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak důležité je budovat vztah člověka k přírodě již ve věku dítěte? Myslíte si, že se v současné době nějak mění vztah člověka k přírodě obecně?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to velmi důležité, ale vztah vnímavého dospělého člověka se může měnit i třeba právě působením jeho dětí, které mohou domů přenést některé poznatky a zvyky, které se naučí ve škole nebo zájmovém útvaru. Typickým příkladem třídění odpadů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jste lesník a zabýváte se ochranou přírody. Nevylučuje se to? Například v otázce kůrovce na Šumavě se zdá, že tyto dva tábory stojí proti sobě. Já doufám že ne . . .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato otázka mě mrzí, protože svědčí o současném nesmyslném zařazení lesníka do role někoho, kdo je proti přírodě. Nevylučuje, právě naopak. Lesníkovou prioritou je aktivní činností vypěstovat nejen v hospodářském lese funkční a stabilní ekosystém. Myslím, že mám možnost získávat objektivní informace z obou stran a v otázce kůrovce na Šumavě se osobně přikláním k aktivnímu přístupu a ochraně porostů před nekontrolovatelně se šířícím působení lýkožrouta. Do diskuze by měly být zapojeny všechny strany – odborníci přírodovědného a lesnického zaměření, zástupci obcí i organizace působících na Šumavě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zbývá vám nějaký čas na koníčky? Čemu se věnujete?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Většinu volného času trávím s manželkou Petrou a dětmi Pavlem a Aničkou. Rekreačně si zahraji fotbal. Mám rád divadlo, takže se těším na otevření toho v Prachaticích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příští úterý bude na otázky Pavla Řezníka odpovídat geolog Bohumil Toms.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ptá se: Jiří Machart&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pochází z Prachatic, kde se narodil v roce 1967. Již od mládí se zabývá ochranou přírody, ekologickou výchovou a prací s dětmi. Kromě prachatického gymnázia vystudoval i Střední pedagogickou školu v Prachaticích a Vysoké školy pedagogické v Praze a Olomouci. V současné době je ředitelem DDM v Prachaticích, dále vede několik zájmových přírodovědných kroužků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odpovídá: Pavel Řezník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se v roce 1974 v Prachaticích. Studoval Střední lesnickou školu v Písku. Pracoval jako správce areálu Stanice mladých ochránců přírody Dřípatka, později jako lesník na Ktišsku. Od roku 2000 je zástupcem vedoucího polesí Prachatice. V roce 2005 se stal předsedou Sdružení členů a přátel Stanice mladých ochránců přírody Dřípatka.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>