<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=O_%C5%A1umavsk%C3%A9_lesy_pe%C4%8Dujme_bez_emoc%C3%AD</id>
		<title>O šumavské lesy pečujme bez emocí - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=O_%C5%A1umavsk%C3%A9_lesy_pe%C4%8Dujme_bez_emoc%C3%AD"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=O_%C5%A1umavsk%C3%A9_lesy_pe%C4%8Dujme_bez_emoc%C3%AD&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-14T21:40:16Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=O_%C5%A1umavsk%C3%A9_lesy_pe%C4%8Dujme_bez_emoc%C3%AD&amp;diff=99019&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=O šumavské lesy pečujme bez emocí |Author=František Krejčí |Date=2008-07-21 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=O_%C5%A1umavsk%C3%A9_lesy_pe%C4%8Dujme_bez_emoc%C3%AD&amp;diff=99019&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:32:37Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=O šumavské lesy pečujme bez emocí |Author=František Krejčí |Date=2008-07-21 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=O šumavské lesy pečujme bez emocí&lt;br /&gt;
|Author=František Krejčí&lt;br /&gt;
|Date=2008-07-21&lt;br /&gt;
|Source=Lidové noviny&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Článek pánů senátorů Tomáše Jirsy a Petra Pitharta (Neodepisujme srdce Šumavy, LN 16. 7.) je jasným dokladem, že my ochranáři děláme pro popularizaci ochrany přírody a přírodních procesů ve zbytcích dochované původní přírody stále velmi málo. Nejen na Šumavě, ale i v jiných chráněných částech české přírody se nachází řada přírodních unikátů. O ty je třeba pečovat jinak, než jsme zvyklí z hospodářských lesů. Jsou to například horské a podmáčené smrčiny nebo rašeliniště jako například na pramenech Vltavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dali jsme porostu více volnosti Názory, které oba senátoři prezentují v článku, odpovídají úrovni poznání ve světové ochraně přírody, jaká tu byla přibližně před padesáti lety. My se snažíme o ochranu přírody na mezinárodní úrovni, což je v chráněných územích šumavského typu normální. Na Šumavě neprobíhají žádné „moderní“ experimenty s lesem. Lesu jsme prostě v souladu s vědeckými poznatky dali více volnosti. Péče o lesy (včetně ochrany lesa proti kůrovcům) je v šumavském parku jasně diferencována na základní tři typy podle aktuálního stavu lesních porostů. Nejcennější a nejvýše položené smrčiny nemohou být chráněny tím, že je budeme kácet či v nich loupat kůru ještě před pokácením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisovaná hodnota zbytku starého porostu v pramenné oblasti Vltavy je sice vysoká, ale v článku značně, a troufám si říct neodborně přehnaná. V celém pásmu horských a podmáčených smrčin Šumavy lze najít geneticky cenné smrky, tedy nejen u pramenů Vltavy a na Trojmezné. Záchranou těchto genetických hodnot se Správa Národního parku (NP) a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava jednak zabývá už sedmnáct let od svého vzniku a jednak mají tyto staré stromy zajištěné potomstvo v přirozeném zmlazení v podrostu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stejně tak je velmi nepřesně hodnocen vliv ochrany přirozených procesů v horských podmínkách NP Šumava na ekologii a regionální rozvoj. Vzhledem k tomu, že sice dochází a bude docházet v některých částech NP k odumírání vzrostlých smrků na plochách v řádu jednotlivých procent výměry lesů NP, zabývala se řada renomovaných vědců u nás i v zahraničí možnými zmíněnými dopady ochrany těchto a podobných smrčin. Výsledky jasně ukázaly, že není nutné mít přehnané obavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senátoři, důvěřujte přírodě!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Věřím tomu, že páni senátoři mají pouze obyčejnou lidskou obavu o další osud zelené Šumavy. Mohu je ubezpečit, že přírodě mohou důvěřovat. I oni jsou jejím produktem a součástí. Vědecké, odborné a provozní zkušenosti dokazují, že se v NP Šumava přírodní prostředí zlepšuje. Že ochrana přírodních procesů na přibližně třetině jeho výměry nezpůsobuje žádnou ekologickou ani socioekonomickou újmu. Není dobré čtenáře a případné vaše voliče strašit povodněmi či vizí suché Šumavy, nebo dokonce ohrožením celých jižních Čech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postrevoluční vláda ušlechtile vyhlásila dobrý národní park a k jeho vzniku přispěl velkou měrou i tehdejší premiér Petr Pithart. Dodnes nám řada světových odborníků k tomuto činu gratuluje. Máme šanci ve spolupráci se sousedním Národním parkem Bavorský les vytvořit unikátní středoevropský trvale udržitelný projekt v ochraně přírody, který je a bude přínosem i pro nás, místní obyvatele. Nekažme si renomé, které NP Šumava nyní opět v mezinárodním měřítku získává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dovoluji si pozvat všechny senátory, kteří své obavy vyjádřili v minulých týdnech svým otevřeným dopisem premiéru Topolánkovi. Přijeďte se sami přesvědčit, že vaše obavy z přírodního vývoje části zdejších lesů jsou zbytečné. Že je lepší pomáhat Šumavě a nám Šumavákům jinak – dobrou politickou prací pro podporu citlivého trvale udržitelného socioekonomického rozvoje Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava už tuto cestu zahájila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
František Krejčí, ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>