Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=O klamání veřejnosti |Author=Radovan Holub |Date=1997-03-29 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Po roce 1989…“

2015-09-13T10:35:48Z

Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=O klamání veřejnosti |Author=Radovan Holub |Date=1997-03-29 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Po roce 1989…“

Nová stránka

{{MediaBankArticle
|Title=O klamání veřejnosti
|Author=Radovan Holub
|Date=1997-03-29
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Po roce 1989 se disidenti u nás pomnožili geometrickou řadou. Jedni tvrdili, jak neustále bojovali proti komunistické zvůli a druzí se nechali slyšet, že jim bylo trpět (ti skuteční disidenti zůstali většinou zticha). Rady disidentů rozšířil nyní i ředitel správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava ing. Ivan Žlábek. V odpovědi na otevřený dopis Vladimíra Justa (Reflex 9/1997), v němž ho pan Just vyzval k odchodu z funkce, napsal: „Veřejnost chci ujistit, že podobným praktikám (míněna patrně výzva k odchodu z funkce, pozn. aut.) jsem byl vystavován již v době, kdy jiní podepisovali různé rezoluce a antirezoluce a kdy jsem byl omezován z politických důvodů jak odborně, tak i funkčně. Na jedné straně je mi líto, že ing. Žlábek byl za minulého i režimu pronásledován, na druhé však nemohu nevidět, že nyní sám často volí praktiky jako ti, kteří ho pronásledovali: Patří mezi ně zejména klamání veřejnosti. Vpravdě monumentálního výkonu na tomto poli se pan ředitel Žlábek dopustil v diskusi s novináři v Centru nezávislé žurnalistiky a potom v televizním pořadu „21„, kdy prohlásil, že v rozšířené části Národního parku Bavorský les se bude kůrovec asanovat stejným způsobem jako u nás. Není to pravda, a tak ředitel sousedního parku, který v mezinárodní klasifikaci platí za vzorový (viz publikace od Giuseppa Grazziniho „Národní parky světa„), musel pana Justa písemně žádat o to, aby představy pana Žlábka prezentované České veřejnosti uvedl na pravou míru. Pan Just ve svém otevřeném dopise o politováníhodném omylu pana Žlábka píše. Pan Žlábek však reaguje bez konkrétních věcných argumentů a říká, že „veřejnost je záměrně uváděna v omyl„. Je, ale kým? Pan Žlábek v rozhovoru pro Svobodné slovo 25. 4. 1995 řekl, že „Šumava potřebuje špičkové profesionály„. Že by v parku měly být postupně zřizovány rodinné farmy. Že prioritou parku je aktivní ochrana přírody, věda, výzkum osvěta a vzdělávací činnost. V rozhovoru se mnou prohlásil ing. Žlábek před dvěma lety, že „se soustředíme na ty nejšetrnější technologie v péči o les”. Tvrdil, že na Březníku a Roklanské hájence bude postaveno informační středisko, občerstvení a ubytovací kapacita. Nestalo se. Místo toho však bylo na správě parku zrušeno Oddělení evoluce lesa, jako vědecká základna práce parku, někteří profesionálové byli propuštěni, rodinné farmy jsou podle všeho v nedohlednu, těžba v lesích pokračuje brutálním způsobem, do inkriminovaných míst je zakazován vstup pro turisty a turistický servis je vpravdě ubohý. Lze jen věřit, že vznikající (stylové a opravdu hezké budovy parku na Slučím Tahu a v Prášilech začnou konečně sloužit turistům.

Chování vedoucích činitelů parku připomíná totalitní praktiky, i když se ředitel Žlábek s nimi podle svého tvrzení setkal na vlastní kůži. Jednají, jako by národní park byl soukromou firmou, ve které jsou neomezenými pány. Výhrady pana Justa a jiných kritiků jsou paušálně odmítány jako „odborné nesmysly„. Diskuse se nepřipouští. Máme pravdu a kdo není s námi, je proti nám. Nová totalita? Abych nezapomněl, přestože správa parku vystupuje ostře proti aktivitám kanadské společnosti TVX Gold v Kašperských Horách (a je nutno ji za to pochválit), je boj obou institucí, TVX i Správy NPŠ proti odpůrcům podobný: laická veřejnost je prohlášena za neodborníky, případně emocionálně vykřikující báby, novináři za nekompetentní laiky a odborníci, kteří nesouhlasí, za fantasty, radikály nebo zpátečníky. A tak jsem se v klidu zbavili kritiků, mnou si ruce šéfové. Že je srovnání Správy parku a TVX přehnané? Není. Na podstatnou spojitost mezi činností obou mě upozornil nedávno v Blatné předseda Akademie věd prof. Rudolf Zahradník.

Je paradoxní, že v politické reprezentaci této země existují sily (jednou viditelné, jindy nikoli), které tento patový vývoj zastřešují. Ing. Vlastibor Ryšánek, ředitel odboru ochrany lesa a půdy na ministerstvu životního prostředí mě v dopise ujistil, že „postup vedení správy NP CHKO Šumava při řešení kůrovcové kalamity i při nové zonaci území NP je zcela v souladu s platnou právní úpravou na úseku ochrany přírody a lesního hospodářství a... má plnou podporu ministerstva„. Podobní činitelé existují i v kauze kašperskohorského zlata. A když pan Just upozorní, že vandalskými postupy při těžbě v parku dochází k porušování zákona č. 114/92, jedeme dál, pan Just je neodborník a idealista. A jestliže Karel Pokorný ve svém precizním článku o plánované těžbě zlata v Kašperských Horách (Plzeňský deník 15. 3. 1997) dokládá, že situace zůstává kritická, mohu konstatovat, že kritická je i situace kolem činnosti správy NPŠ. I když se pro tentokrát podařilo řediteli Žlábkoví smést otevřený dopis pana Justa se stolu pomocí urážek, silných slov, demagogie a krásně znějících a velkých záměrů.

O klamání veřejnosti - Historie editací

Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=O klamání veřejnosti |Author=Radovan Holub |Date=1997-03-29 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Po roce 1989…“