http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=O_p%C5%99e%C5%BEil%C3%BDch_jedinc%C3%ADch_v_n%C3%A1rodn%C3%ADm_parku 2026-05-14T23:40:07Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=O_p%C5%99e%C5%BEil%C3%BDch_jedinc%C3%ADch_v_n%C3%A1rodn%C3%ADm_parku&diff=98175&oldid=prev 2015-09-13T10:28:36Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=O přežilých jedincích v národním parku |Author=Radovan Holub |Date=2003-04-24 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tis…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=O přežilých jedincích v národním parku<br /> |Author=Radovan Holub<br /> |Date=2003-04-24<br /> |Source=Českobudějovický deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Zpráva o misi IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody) a WCPA (Světová komise pro národní parky) má dvaadvacet stránek a byla na správu Národního parku Šumava doručena v březnu 2003. Dva nezávislí odborníci navštívili Národní park Šumava ve dnech 22.– 25. září 2003.<br /> <br /> V témže měsíci vypracoval ředitel správy parku Ivan Žlábek se svým náměstkem Vladimírem Zatloukalem Stanovisko ke Zprávě mise IUCN/WCPA (14 stran). Vadí jim, že odborníci z IUCN (vybavení rozsáhlými listinnými podklady) pobyli na Šumavě pouhé tři dny. Zajímavé: vedení parku zatím nikdy nekritizovalo, že jeho spřátelení odborní konzultanti, jako je Radomír Mrkva z Lesnické a dřevařské fakulty Brno, pobyli pro expertizu v parku jen jeden jediný den!<br /> <br /> Ve zprávě IUCN se jasně potvrzuje rukopis Žlábka muže bez názoru, který půjde tam, kde je to politicky výhodné a jeho náměstka Zatloukala, fundamentalistického lesníka a fanatického stoupence kácení, který hájí a bude hájit jedinou lesnickohospodářskou pravdu. Z obou zpráv vyplývá, že porozumění mezi oběma profesními skupinami bude těžké, ne-li nemožné. IUCN dává přednost moderní evoluční vědě s důrazem na ekosystém, vedení šumavského parku se opět drží konzervativních lesnických postupů. Správě parku však nejde o záchranu zelených šumavských lesů, jak by se mohlo zdát. Jde především a v první řadě o peníze z vytěženého dřeva a o politický obchod s obcemi a místní politickou reprezentací. Zpráva IUCN požaduje širokou diskusi mezi správou parku, vědci, obcemi a nevládními neziskovými organizacemi. Zpráva vypracovaná parkem tvrdí, že tato diskuse už probíhá, a nevládní neziskové organizace nazývá „několika hlučícími aktivisty“.<br /> <br /> IUCN poukazuje na to, že mezi parkem a odborníky chybí komunikace, park tvrdí, že komunikace je velmi dobrá. IUCN kritizuje rozsáhlé holiny, ale správa parku tvrdí, že vznikly jako reakce na koncepci Národního parku Bavorský les a mnohé z nich tu prý byly před vznikem parku (ve skutečnosti masivní nárůst holin začal až po nástupu Ing. Žlábka do funkce).<br /> <br /> Příliš krátká mise(?!)<br /> <br /> IUCN zdůrazňuje, že se Národní park Šumava a Národní park Bavorský les koncepčně bohužel velmi liší, zástupci parku píší, že se oba parky vzájemně sbližují. IUCN hovoří o ničivém vlivu těžké mechanizace na přírodu v bezzásahových zónách, park tvrdí, že jde o hrubé zkreslení. (Sám jsem na vlastní oči mnohokrát viděl v bezzásahových zónách hluboká koryta po těžké technice, vyvrácené stromky, dokonce i zaparkované traktory.)<br /> <br /> IUCN oceňuje aktivity nevládních neziskových organizací, park zdůrazňuje, že „program mise ovlivnily nevládní organizace blízké Hnutí Duha tak, že vytvářely jednostranný neobjektivní obraz o činnosti Správy NP a CHKOŠ“.(Ve skutečnosti nebyla tato mise díky zástupcům Hnutí Duha vedena jen po potěmkinských cestách naprogramovaných správou parku, ale měla možnost vidět i těžko zalesnitelné holiny ve vyšších polohách, doklady o kácení a odvážení mrtvých stromů, které kůrovce nerozšiřují atd.) IUCN doporučuje urychlit scelení a rozšíření prvních zón, park naproti tomu píše, že „uspěchanost v tomto směru může být pouze zdrojem napětí v regionu“. Všechno nasvědčuje tomu, že správa parku o výsledky mise IUCN příliš nestojí a bude všemi prostředky bojovat za jejich popření.<br /> <br /> Náměstek Zatloukal dokonce řekl na jednání Rady parku 3. dubna, že „zpráva IUCN je pro nás platformou k diskusi, ale to neznamená, že by měla být její doporučení přijata“.<br /> <br /> Hlasy o tom, že „máme dost svých odborníků a posudky ze zahraničí nepotřebujeme“, se ozvaly ještě před započetím mise.<br /> <br /> Její příchod do České republiky dlouho zdržovalo vedení parku i bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Mluvčí parku Zdeněk Kantořík (muž, který se nedá a nedá Šumavu) podotkl v soukromém přípisu, jímž se snaží ovlivnit novináře, toto: „Dva misionáři loni v září přijeli na Šumavu poprvé v životě a strávili zde tři dny. Nedokážu si představit, že by se Čech s Polákem sebrali, jeli na tři dny do Švýcarska, nechali se tam pohostit a pak téměř po půl roce sdělili, že tamní úřad státní správy v ochraně přírody je nekompetentní.“ Pan Kantořík jinými slovy přiznává korupční praktiky (další doklady viz Týden 15/2003): v šumavském parku je zvykem, že pracovníci úřadů, kteří se nechají od správy hostit, pak politiku parku chválí. Zrovna tak je mezi pracovníky parku rozšířena nechuť k sousednímu Národnímu parku Bavorský les. Ten je totiž živoucím dokladem, že kůrovcová kalamita ustupuje samovolně, v souvislosti s klimatickými změnami a nikoli vlivem drastických dřevorubeckých zásahů, aspoň ne v první řadě.<br /> <br /> Běh na dlouhé trati<br /> <br /> Správa šumavského parku chce za každou cenu pokračovat v dosavadní praxi. Přináší to peníze, moc a vliv. Může se přitom opřít o obce. Obcím je většinou vzdálený nějaký časově nedostupný ekologický ideál. Chtějí těžit dříví, odvážet je a prodávat. A pokud se nebude těžit kůrovec, bude se těžit větrná kalamita, dokud se neobjeví nová invaze brouka.<br /> <br /> Jestli by byla správa parku schopna dokonce obětovat dosavadní vysokou kategorii NPŠ (II dle IUCN) jen proto, aby mohla těžit dřevo, se teprve ukáže.<br /> <br /> Je faktem, že mnoha místním obyvatelům připadá koncepce dlouhodobé prosperity oblasti s parkem vedeným podle mezinárodních pravidel jako pohádka tisíce a jedné noci. Část obyvatel je s dřevorubeckou činností parku ekonomicky spjata.<br /> <br /> Proti koncepci Národního parku Šumava jako intenzivně využívaného hospodářského lesa se kromě IUCN a Hnutí Duha v poslední době obrátilo jen Občanské sdružení Šumava nad zlato, které má vysoký morální kredit z doby boje proti kanadským zlatokopům v Kašperských Horách. V dopise ministru Ambrozkovi z 18.12.2002 Šumava nad zlato píše: „Zarážející je nekoncepčnost NPŠ s rozdrobenými a nepřehlednými chráněnými zónami, kde na straně jedné je pěší turista značně omezován a na straně druhé pracuje vše válcující těžká dřevorubecká technika. To však nestačí. Podle posledních zpráv jde dokonce o policií evidované krádeže množství kvalitního dřeva, vytěženého mnohdy v I.zónách národního parku Nejsme už ochotni věřit pohádce o zlém broučkovi a pochybujeme o tom, že těžkou technikou upravený (asanovaný) les a lesní holiny přilákají na Šumavu turisty.“ Reakce správy parku na sebe nenechala dlouho čekat: začala kriminalistickým způsobem zjišťovat, kdo ze sdružení Šumava nad zlato je zaměstnán u parku a je tedy ekonomicky šikanovatelný. V Národním parku Šumava plně platí lidové rčení o starém psu, kterého nelze naučit novým kouskům. Staré zatuchlé vedení není schopno zjednat nápravu ať už s IUCN, nebo bez něj. Park evropské úrovně ho absolutně nezajímá. Zajímají ho jen zlaťáky a teplá, dobře placená místa (jak dobře ukazuje Kantoříkův přípis novinářům). Je přitom překvapivé, že správa parku se nechce řídit přírodním zákonem, který musí ze své praxe dobře znát: přežilí jedinci, kteří se stali přítěží pro ekosystém a neplní jeho požadavky, by měli odejít. Mohou přitom poskytnout hnojivo pro nastupující generaci.</div>

Admin