http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Obce_op%C4%9Bt_cht%C4%9Bj%C3%AD_na_%C5%A0umav%C4%9B_k%C3%A1cet 2026-05-14T20:35:23Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Obce_op%C4%9Bt_cht%C4%9Bj%C3%AD_na_%C5%A0umav%C4%9B_k%C3%A1cet&diff=103919&oldid=prev 2017-06-18T20:33:27Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Obce opět chtějí na Šumavě kácet |Author=Pavel Baroch, |Date=2005/08/09 |Source=Hospodářské noviny |Genre=tisk }} NÁROD…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Obce opět chtějí na Šumavě kácet<br /> |Author=Pavel Baroch,<br /> |Date=2005/08/09<br /> |Source=Hospodářské noviny<br /> |Genre=tisk<br /> }}<br /> NÁRODNÍ PARK V. KŮROVEC<br /> <br /> PRAHA/VIMPERK, 9. 8. 2005<br /> <br /> Když bývalé vedení Národního parku Šumava poráželo v prvních, nejcennějších zónách chráněné oblasti stromy napadené kůrovcem, lidé z ekologického Hnutí Duha vlastními těly bránili kmeny před motorovými pilami. Teď se historie opakuje, i když v opačném gardu a zatím méně dramaticky. Nové vedení parku kácení v prvních zónách zastavilo. A polovina z dvaadvaceti šumavských starostů požádala v ostře formulovaném dopise premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), ať to tak nenechá.<br /> <br /> Starostové píší, že kvůli »nezasahování proti škůdcům uhynul smrkový les na ploše více než 1,5 tisíce hektarů«. Varují, že se situace v šumavských lesích může ještě výrazně zhoršit, a odmítají, aby se park stal laboratoří pro ekologické experimenty.<br /> »Nebezpečí je natolik akutní, že se může stát, že Šumava bude suchá celá, že tam budou stát jenom pahýly, že tento kraj přijde o pracovní příležitosti a už nebude rekreační oblastí. Neznám lidi, kteří by v hojné míře jezdili do suchého lesa,« vysvětluje starostka Kašperských Hor Alena Balounová, proč je pod dopisem premiérovi také podpis zástupce jejího města.<br /> <br /> Souboj dvou koncepcí<br /> <br /> Paroubek po své mluvčí vzkázal, že psaní zatím nedostal. Starostové už ovšem dosáhli prvního dílčího úspěchu: situací na Šumavě se podle LN budou v září zabývat na mimořádné schůzi senátoři.<br /> <br /> Na parlamentní půdě se tak nejspíš znovu střetnou dvě základní, ovšem protichůdné koncepce, jak se vyrovnat s kůrovcem na Šumavě. Tento spor přitom trvá minimálně od roku 1999, kdy tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) povolil kácet v prvních zónách smrky napadené kůrovcem.<br /> <br /> První, reprezentovaná některými starosty či lesníky, prosazuje aktivní ochranu. Pokud se les nechá vlastnímu vývoji, je ohrožena sama podstata národního parku. »Pokud je cílem národního parku zachování a zlepšení přírodních poměrů, nelze šumavský les ponechat jen přirozenému vývoji,« tvrdí i sdružení Šumava 21.<br /> <br /> Druhá koncepce, kterou zastává současné vedení šumavského parku, ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) i ekologická hnutí, ovšem trvá na tom, že základním principem národního parku je zachovat všechny přírodní procesy, a mezi ně patří i lýkožrout smrkový. Nevadí, že les na některých místech odumřel.<br /> <br /> »To, že na určitých plochách uschl les, znamená, že zahynulo horní stromové patro. Biologické procesy však běží dál a nerušeně i v tomto lese. Tady se připravuje zrod nového, stabilnějšího lesa,« říká mluvčí parku Radovan Holub. Ten v reakci na dopis deseti starostů rozeslal médiím některé zápisy v návštěvních knihách penziónů střední Šumavy.<br /> <br /> »Člověk přírodu nestvořil, proto by měl do ní zasahovat minimálně,« napsala například Elena Cihrová z Prahy.<br /> <br /> První zóna bude větší<br /> <br /> Šumavu před dvěma lety navštívili experti Světového svazu ochrany přírody. Doporučili spojit rozdrobené ostrůvky prvních zón, kterých je nyní 135, do nejvýše deseti celků. V nich by se měla příroda nechat svému vývoji včetně kůrovce. Okolo velkých celků by ovšem mělo vzniknout ochranné pásmo. Park i Ministerstvo životního prostředí takovou koncepci připravují a jednají o ní i se šumavskými starosty. »Nechápeme, proč obce uprostřed jednání píší premiérovi,« říká ministerská mluvčí Karolína Šůlová. Její úřad ale trvá na tom, že se v prvních zónách kácet nebude.<br /> <br /> »Ponechat první zóny přirozenému vývoji je samozřejmostí v národních parcích všude v Evropě. Experimentem je naopak kácení všude bez výjimky, o které mluví dopis starostů,« dodává Šůlová.<br /> <br /> Co chtějí turisté? Šumavu, kde vše řídí příroda, nebo park, v němž se těží dřevo? Ekologové tvrdí první, obce druhé (foto z letošního července).</div>

Michal Horejsi