http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody_na_%C5%A0umav%C4%9B_neselhala 2026-05-16T19:20:59Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody_na_%C5%A0umav%C4%9B_neselhala&diff=100001&oldid=prev 2015-09-13T10:37:30Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ochrana přírody na Šumavě neselhala |Author=Jana Zvettlerová |Date=2010-03-17 |Source=Písecký deník |Genre=tisk |Responde…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Ochrana přírody na Šumavě neselhala<br /> |Author=Jana Zvettlerová<br /> |Date=2010-03-17<br /> |Source=Písecký deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Pokud už pan soudní znalec – nikoli poprvé – argumentuje počtem povodní na Otavě, Volyňce a Vltavě v souvislosti se „suchým lesem po kůrovci“ a NP Šumava, asi mu unikají některé poměrně jednoduché souvislosti.<br /> <br /> Uvádí-li přitom např. Volyňku, je i absolventu základní školy po pohledu na mapu jasné, že povodí Volyňky ani metrem čtverečním neleží na území NP Šumava.<br /> <br /> Lesy v jeho povodí jsou hospodářské a jsou tedy běžně obhospodařovány. Není v nich ani hektar suchého lesa – přesto škody povodněmi (možno snadno zjistit, např. pro město Vimperk a jiné obce, nížeji po toku Volyňky) jsou vysoké. Vztahovat je však na NP Šumava nelze – z výše uvedeného jednoduchého důvodu.<br /> <br /> Naproti tomu p. soudní znalec ve výčtu příkladů – geograficky poněkud vybočujíc z řady – opomíjí např. Blanici. Blanice je přitom tradičně jednou z nejvíce “ škodících” řek – každý zná nejen z poslední povodně pojmy jako Strunkovice n. Blanicí či Protivín...<br /> <br /> Ani povodí Blanice neleží jediným čtverečním metrem na území NP Šumava! Jaká je tu souvislost se suchým lesem aNP Šumava?<br /> <br /> Povodí Blanice je v horních částech (Želnavská hornatina na levém břehu Vltavy) obhospodařováno zcela klasicky v souladu s představami p. soudního znalce i jiných. Ty jsou mnohými uváděny za vzor příkladného lesního obhospodařování i pro NP Šumava. Tam ve vrcholových polohách by nejen p. soudní znalec, zejména v prakticky „naholo” po Kyrilu vytěžených vrcholových polohách, mohl nalézt onu “ trávu” na dostatečně velkých plochách.. Takový příklad argumentace p. Vicena opomíjí – proč asi?<br /> <br /> Každý zná jiné příklady řek či jinak neznámých říček mimo území Šumavy, na nichž povodně páchají ještě daleko zásadnější škody – vzpomeňme např. Černou na Novohradsku, Chvalšinský potok na Českokrumlovsku, jinde třeba Novojičínsko a celou řadu oblastí v celé republice. Jak by tam pan soudní znalec zdůvodnil počty povodní, obrovské škody, jež obyvatelé dodnes – již bez pozornosti médií – obtížně zvládají?<br /> <br /> Snad ne také existencí NP Šumava?</div>

Admin