http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody_nesleduje_ekonomick%C3%A9_c%C3%ADle 2026-05-19T20:14:34Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody_nesleduje_ekonomick%C3%A9_c%C3%ADle&diff=102954&oldid=prev 2015-09-13T10:51:33Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ochrana přírody nesleduje ekonomické cíle |Author=Karel Havlík |Date=2000-05-03 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent=Ivan…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Ochrana přírody nesleduje ekonomické cíle<br /> |Author=Karel Havlík<br /> |Date=2000-05-03<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=Ivan Žlábek<br /> }}<br /> Ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava Ivan Žlábek řekl Právu:*Co soudíte o právě schválené novelizaci zákona č. 172/92 Sb., o vrácení historického majetku na území parku obcím?Z hlediska ochrany přírody a jednotného systému péče o území národního parku je pochopitelně nejvýhodnější státní vlastnictví. To je také důvodem, proč vyspělé evropské státy vykupují postupně velkoplošně chráněná území od soukromých vlastníků. U nás je z rozpočtu Ministerstva životního prostředí vykoupeno státem od jiných subjektů zhruba 30 ha ploch.*Novela zákona tedy představuje pro šumavský park určité komplikace?Jistěže, protože k dosavadním přibližně dvěma stům soukromých restituentů lesů, kteří vlastní okolo 500 ha lesa v národním parku, se přiřadí jako vlastnici i některé obce, které mají dostat, na základě zmíněné novely, více než 5000 ha lesů. A to ztíží jednotnou péči o šumavské lesy a jejich přibližování přírodě blízkým ekosystémům. Připomínám, že péče o les je v šumavském národním parku velmi odlišná od lesů hospodářských. Ochrana přírody nesleduje žádné ekonomické cíle, naopak, hodně peněz je potřeba do lesa vkládat. Veřejnosti jsou např. dobře známy zásahy proti kůrovci v I. zónách parku, kde veškerá dřevní hmota zůstala po oloupání kůry a tím zničení všech vývojových stádií brouka, na místě. To loni stálo Správu parku více než čtyři milióny.*Kterým obcím bude Správa parku vracet historický majetek?Největší plochu získají Kašperské Hory, 4300 ha lesa. Volary mají dostat 770, Smí 250, Rejštejn sto a město Hartmanice má nárok na 25 ha. Několik hektarů obdrží v jižní části parku Borová Lada a Nová pec.*Náhrada lesa na území parku za les hospodářský podle zákona není možná. Co to pro vás znamená?Národní park nadále zůstává ve svých původních hranicích. Náhradní řešení bylo jednou z možných variant, kterou nelze po schválení zákona uplatňovat. Chtěl bych zdůraznit, že pro všechny vlastníky území v národním šumavském parku platí nadále stávající předpisy: zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a také např. o Nařízení vlády ČR 163/91 o zřízení Národního parku Šumava.*Takže nebezpečí rozdrobení parku by hrozit nemělo?Tak se to nedá formulovat. Bude samozřejmě záležet na tom, jak se obce k historickým majetkům zachovají. Budou-li zastupitelstva osvícená a dodrží-li legislativní předpisy, bude zachována celistvost parku. Nebezpečí bude hrozit v okamžiku, kdy budou chtít obecni zastupitelstva tyto lesy ekonomicky využít.*Případným střetům s obcemi se pravděpodobně vedení parku v budoucnu nevyhne?Nám půjde především o ochranu přírody a dodržování platných zákonů. Půjde-li o to i obcím, problémy nebudou. Faktem je, že optimálním řešením zůstává státní vlastnictví celého území, neboť ochrana přírody je záležitostí dlouhodobou, zatímco zájmy obcí se mohou lišit v každém novém volebním období. Myslím, že po vstupu ČR do Evropské unie bude stát nucen na tuto situaci znovu reagovat.</div>

Admin