http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Odpov%C4%9B%C4%8F_na_%C4%8Dl%C3%A1nekPark_%E2%80%93_st%C3%A1t_ve_st%C3%A1t%C4%9B 2026-05-15T02:33:28Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Odpov%C4%9B%C4%8F_na_%C4%8Dl%C3%A1nekPark_%E2%80%93_st%C3%A1t_ve_st%C3%A1t%C4%9B&diff=98539&oldid=prev 2015-09-13T10:30:35Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Odpověď na článekPark – stát ve státě |Author=Petr Ješátko |Date=1993-10-16 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Re…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Odpověď na článekPark – stát ve státě <br /> |Author=Petr Ješátko<br /> |Date=1993-10-16<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Po přečtení článku Park – stát ve státě mého bývalého spolupracovníka, předsedy odborů a těžebního referenta Ing. Ivana Klika, jsem přemýšlel o tom, co jej vedlo k napsání tohoto článku.<br /> <br /> Zda to byla závist těm 140 lesníkům, kteří mohou sloužit v útvaru péče o les v Národním parku Šumava a dělat opravdovou krásnou práci pro les a přírodu, nebo strach, co bude dál. Tento strach mohl vyplynout z jednání ministra životního prostředí ing. F. Bendy na Horské Kvildě dne 7. 10. 1993 se starosty obcí, kde prohlásil, že v ochranném pásmu NP Šumava budou zřízeny účelové lesní závody a nedopustí, aby zde, jak doslova řekl, „hospodařily pochybné lesní akciové společnosti“. Pan Ing. Klik byl jako předseda odborů jedním z těch, kteří na bývalém Lesním závodě Železná Ruda prosazovali rozdělení na akciovou společnost a Lesy České republiky v Hradci Králové. Lesní závod v Železné Rudě byl jediným lesním závodem, který tuto reformu na Šumavě prosazoval a také prosadil. Ostatní ředitelé Lesních závodů Kašperské Hory, Vimperk a Prachatice své závody před touto „reformou“ ubránili, protože v jejich čele stáli zkušení lesníci vědomi si toho, co by to znamenalo pro lesnický provoz.<br /> <br /> Osobně od svých 15ti let, tak jako můj děda, otec a dnes i můj syn, pracuji jako lesník, celkem 32 let. Z toho ve funkci vedoucího lesní správy 18 let. V Královském hvozdu na lesní správě Hojsova Stráž jsem pracoval 9 let a výsledky si může ověřit každý návštěvník Šumavy. Rozsáhlá práce s přirozeným zmlazením i obnovy těžko zalesnitelných ploch na Pancíři a Rozvodí jsou dokladem toho, že přirozenou obnovu opravdu neobjevilo až oddělení péče o les, ale generace lesníků před námi. Záleželo však na tom, jak se každý z nás v minulosti snažil tyto zkušenosti využívat. Za někým jsou rozsáhlé holiny, nasazené harvestory (těžké mechanismy) do porostů s přirozenou obnovou a jejich následné zničení nedodržením obnovních cílů, t.j. dřevin, zejména jedle, buku atd. Za jiným opak. O tom, jak to kdo myslel, svědčí i navržené a po roce 1989 zastavené holoseče v Královském hvozdu pod Ostrým atd. Je skutečností, že ze 760 ha holin, které byly na území NPŠ v loňském roce zalesňovány tvořila přirozená obnova 41 ha, což je na podmínky Šumavy velice málo. Naopak, tato obnova by měla tvořit minimálně 30 až 40 % z celkového zalesnění.<br /> <br /> Rozhodně není cílem mé odpovědi na uvedený článek provádět podrobné rozbory ze statistiky lesního hospodářství na území NP a CHKO Šumava, kterou mám k dispozici, ale upozornit na to, že názor pana Ing. Klika, kdy hovoří za lesníky po svých 4 letech praxe, je poněkud zkreslený.<br /> <br /> Většina lesníků na Šumavě je dnes zaměstnána v NPŠ, což je 12 lesních správ a věřím, že po vytvoření účelových lesních závodů v ochranném pásmu NP dojde k perfektní spolupráci. Zároveň věřím, že na obou stranách budou odborníci, kteří budou schopni spolu odborně komunikovat a spolupracovat a ne se napadat v článcích s poučováním, jak uvádí pisatel, Goebbelse, Hohenzollerna atd. Věřím, že v budoucnu nebudou muset „odborníci“ používat na vyznačení výchovných zásahů staré lesáky, důchodce, ale že jejich zkušenost využijí v jiném směru. Věřím, že k tomu všemu nám pomůže i „parlamentní lobby“, jak uvádí pan Ing. Klik. Té „parlamentní lobby“ totiž jde o opravdovou Šumavu, včetně turistického využití, péče o les a zejména o místní obyvatele, z nichž právě největší část tvoří lidé spojení s přírodou a lesnickým provozem.</div>

Admin