http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Odum%C5%99en%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%A9ho_lesa_nezp%C5%AFsob%C3%AD_povodn%C4%9B 2026-04-14T19:39:14Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Odum%C5%99en%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%A9ho_lesa_nezp%C5%AFsob%C3%AD_povodn%C4%9B&diff=99970&oldid=prev 2015-09-13T10:37:19Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Odumření dospělého lesa nezpůsobí povodně |Author=Jakub Hruška |Date=2010-02-18 |Source=Prachatický deník |Genre=tisk |…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Odumření dospělého lesa nezpůsobí povodně<br /> |Author=Jakub Hruška<br /> |Date=2010-02-18<br /> |Source=Prachatický deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumava – Již po několikáté „varoval“ ing. Vicena před hrozbou povodní, které údajně mohou vzniknout díky kůrovcovému žíru v některých částech Šumavy. <br /> <br /> Jenže skutečná situace je zcela jiná.<br /> <br /> Dlouhodobá měření na Modravském potoce (Český hydrometeorologický ústav zde měří průtoky již od roku 1931), v jehož povodí leží největší bezzásahová plocha na Šumavě, neukazují změnu průtoků. Povodí má 93,4, km² a z ní zaujímají holé seče 3,4 km² a bezzásahové území s odumřelým dospělým lesem 9,3 km², tedy celkem 14 % povodí. K odumření horní etáže lesa kůrovcovým žírem zde došlo zejména v letech 1992 – 2000, a vliv by se tedy měl do dneška zřetelně projevit. Žádná změna ale nebyla v období 1970 – 2006 pozorována, a také srážkoodtokový poměr (poměr mezi množstvím vody odteklé potokem a množstvím srážek) zůstal nezměněn. Území stále zadržuje stejné množství vody jako před kůrovcovou gradací. Ano, zvyšuje se mírně množství vody v březnu a dubnu, jenže v těchto měsících se zvýšilo i množství srážek, a díky obecnému trendu oteplování v posledních 20 letech se posunuje jarní tání blíže k zimním měsícům. Jestliže před 30 lety byly nejvyšší průtoky v dubnu, dnes se přesunuly do března. A to na celém území ČR. Ukazuje se, že přítomnost přízemní vegetace a mladých stromů spolu s neporušenou lesní půdou působí obdobným tlumivým efektem jako dospělý les. Přízemní vegetace velmi rychle nahradí dýchání a odpar dospělého lesa, a pokud půdy nejsou mechanicky porušeny, dočasná změna vegetace nemá prakticky žádný vliv na hydrologii území.<br /> <br /> V povodí Modravského potoka se vyskytuje jedna z největších ploch odumřelého dospělého lesa na Šumavě – pokud zde není žádný vliv pozorován, pak je zřejmé, že ponechání části lesů NP Šumava přirozenému vývoji nepovede k ohrožení hydrologické stability a povodně tímto managementem nevznikaly a vznikat nebudou.<br /> <br /> RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda vědecké sekce Rady NP</div>

Admin