http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Ohlas_na_%C4%8Dl%C3%A1nek_b%C3%BDval%C3%A9ho_mluv%C4%8D%C3%ADho_NP%C5%A0 2026-05-15T06:59:32Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Ohlas_na_%C4%8Dl%C3%A1nek_b%C3%BDval%C3%A9ho_mluv%C4%8D%C3%ADho_NP%C5%A0&diff=101644&oldid=prev 2015-09-13T10:45:51Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ohlas na článek bývalého mluvčího NPŠ |Author=Klatovský deník |Date=2009-05-28 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Re…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Ohlas na článek bývalého mluvčího NPŠ<br /> |Author=Klatovský deník<br /> |Date=2009-05-28<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Asi před čtrnácti dny byl v tisku uveřejněn zajímavý článek „Šumava potřebuje klid zbraní“ od pana Radovana Holuba, bývalého mluvčího NP Šumava.<br /> <br /> Autor je dlouholetým znalcem nejen Šumavy, ale především historie stávajících šumavských problémů, a s většinou jeho argumentů proto lze souhlasit. Nelze však souhlasit s jeho tvrzením, že v současné době probíhá na Šumavě likvidační boj, ve kterém ani jedné straně nejde o kompromis, ale o mocenské prosazení vlastní pravdy.<br /> <br /> Pro svůj komentář použiji autorova pojmenování obou stran tj. na zasahovače a nezasahovače. Jak autor sám vysvětluje, zasahovači si žádají zásahy proti současné kůrovcové pandemii šumavských lesů a nezasahovači říkají, že kůrovec do šumavských lesů patří, vždycky tam byl a že příroda si pomůže za pět až deset let sama. Dovoluji si tvrdit, že na Šumavě nejde o žádný likvidační boj, protože výsledkem boje nemůže být a ani nesmí být vítězství, natož likvidace jedné či druhé strany. Jako příznivec zasahovačů tvrdím, že jediným reálným východiskem je kompromis.<br /> <br /> K ekologické stabilitě Šumavy totiž vedou dvě cesty. Biologická, spojená se samovolným vývojem přírodních procesů vedoucí k destrukci lesních porostů přírodními vlivy, tedy i kůrovcem, a cesta klasická, lesnická, kdy člověk přírodě pomáhá a kůrovce likviduje. Podstatou péče o lesy národního parku by však neměla být priorita ani jedné či druhé cesty. Podstatou péče by mělo být kompromisní spojení obou cest. Tam, kde člověk udělal v posledních stoletích při kolonizaci přírody chyby, měl by je svojí aktivní činností napravit. Lidskou činností pozměněné a nepřipravené lesní ekosystémy by se měly na změnu koncepce péče připravit především změnou zastoupení dřevin a strukturou lesa. Jak lesníci říkají „co člověk pokazil má i napravit“.<br /> <br /> Na druhé straně bezzásahová místa, kde se nechá přírodním procesům volný průběh, by měla mít svoje pravidla vyplývající z dosud neexistující dlouhodobé koncepce, v tomto případě spočívající mj. i ve stanovení rozsahu a prostorového uspořádání tzv. bezzásahových území. Tak vážný problém je nutné dohodnout a ne jej realizovat plíživou cestou neustále se měnících procent bezzásahovosti, navíc za pomoci následků orkánu Kyrill. Proto zasahovači prostřednictvím svojí petice Zachraňme Šumavu odmítají realizaci názorů jedné skupiny vědců, nezasahovačů a volají po kompromisním řešení, které by bylo výsledkem jednání širokého spektra odborníků, zástupců samospráv a vlastníků lesních pozemků z obou stran hranice. Národní park Šumava zcela určitě ano, ale za zcela jasných podmínek a za zcela jasné dlouhodobé koncepce jeho vývoje, využití pro turistiku a rozvoj obcí, na jejichž území se rozkládá.</div>

Admin