http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Omyly_ochr%C3%A1nc%C5%AF%2C_mrtv%C3%BDbrouk_a_norci_v_%C4%8Cesku 2026-05-16T01:28:49Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Omyly_ochr%C3%A1nc%C5%AF,_mrtv%C3%BDbrouk_a_norci_v_%C4%8Cesku&diff=102218&oldid=prev 2015-09-13T10:48:31Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Omyly ochránců, mrtvýbrouk a norci v Česku |Author=Stanislav Drahný |Date=2007-06-10 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Omyly ochránců, mrtvýbrouk a norci v Česku<br /> |Author=Stanislav Drahný<br /> |Date=2007-06-10<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Stava se, že ve snaze pomoci přírodě dochází k prehmatum. Většinou z kombinace dobre vůle a neználosti toho, jak celý ekosystém funguje.<br /> <br /> Prikladem jsou například africke rezervace, do kterých ochránci přírody soustředili slunata zachranena z rukou pytlaku. Po několika letech, když tito sirotci dospivali, začali tyranizovat a zabijet jina zvířata a nicit krajinu. Důvodem bylo to, že vyrostli bez pece dospelých kusu ve stadu. Jinými slovy - nikdo je nevychoval. Nakonec musela být část těchto slonich deprivantu zlikvidovana.<br /> <br /> Zajimavy případ podobne spatne investované snahy ekologu existuje i v Česku. Také zde šlo o neporozumení tomu, jak celý ekosystém funguje. před více než sto lety objevil přírodovedec Emanuel Lokay jedinecne broucky na svazich vrchu Zavist u prazské Zbraslavi. Okamžite se z toho stala senzace. šlo o jedine zname místo výskytu na svete. Proto byla rychle ustanovena rezervace - místo bylo prisne hlidano, úřady zde zákazaly pasení koz a sekani travy. Výsledkem ochrany bylo, že do te doby hole mytiny zarostly krovim. Brouky, kteří žijí skrytým způsobem života v mravenistich, tu od těch dob nikdo nespatril. Dnes již ochránci přírody v podobných případech umělé likviduji krovi a náletove dřeviny tak, aby teplomilne druhy malých živočichů a rostlin dostaly svůj pridel slunce. Dříve to pochopitelné nebylo nutne, neboť mlade krovi spasala a seslapavala zvěř.<br /> <br /> O tom, že se k mistum, která jsou už dlouho pod lidským vlivem, nemůžeme nahle začít chovat jako k panenské dzungli, již vime. Přesto je míra managementu přírody stále předmětem dohadu mezi odborníky. O tom svedci i nekonecne diskuse, jak postupovat v Šumavském národním parku. V Severni Americe jsou v tomto ohledu ještě mnohem dal, a dokonce sami správci parku začali vypalovat určitě části lesa. Zjistili totiž, že se tamní lesní podrost, pokud není periodicky zásahovan pozary, spatne obnovuje.<br /> <br /> Norek ničí českou přírodu<br /> <br /> Další případ nepochopení vazeb v přírodě - a zde už je těžko hovorit o ochráncích přírody bez uvozovek - je příběh invaze americkeho norka po celé Evropě. Česká republika zaziva v posledních letech s norky něco podobneho jako Australie kdysi s kraliky a dnes s jedovatými ropuchami. Zatímco ekologicky uvědomeli protinozci se snaží, být marne, kraliky a ropuchy obrovské zlikvidovat, norek u nás v tichosti vyvrazduje jednu chráněnou lokalitu za druhou.<br /> <br /> Norek americky neboli mink je malá šelma velikosti menší kuny, schopna lovit svou potravu ve vode i na brezich. V Americe, odkud pochazi, má řadu přirozených nepřátel. V Evropě, kde naši předkovéjiždávno vyhubili všechny větší dravce, je však vrcholovým předatorem. Navíc naše původní zvířata proti nemu nemají vrozenou obranu: s tak silnou selmou, kteráje stejne dobrým lovcem ve vodě i na zemi, se tu prostě nepočítalo. Je to jen otázka krátké doby, než vyhubípůvodní druh našeho raka kamenáče, podobnějako již v Čechách téměřzlikvidoval všechny populace užovky podplamaté. Ohrožuje výskyt vzácné ještěrky zelené, ale i ptáků hnízdících u vody, obojživelníkůa dalších drobných zvířat. Anebude to dlouho trvat a vyhubípůvodního evropského norka, který je menší a nemůže mu silou konkurovat. Ten zatím preziva ve Spanelsku, v delte Dunaje a v Rusku, ale zda se, že jeho dny jsou secteny.<br /> <br /> Jak se tento druh dostal do nasi přírody? Do Australie dovezli kraliky a ropuchy farmari, protože se mylne domnívali, že jim tato zvířata budou uzitecna. Norky však u nás vypustili z kozesinových farem ochránci přírody jen tak, z dobrého srdce, aby se zbytecne netrapili v klecich. Typicke je v tomto ohledu vyjádření osmnactileteho Sveda Kristofera Aberga, který byl za vypoustení kozesinových zvířat dokonce odsouzen. Po svém propustení řekl pro casopis No Compromise: V této věci jsem se řídil svým instinktem a ten mi říkál, abych dal norkum to, na co celý život cekaji - svobodu.<br /> <br /> Poslední mediálizovany případ u nás je z října 2005, kdy z farmy ve Vitejevsi na Svitavsku někdo vypustil stovky těchto zvířat, většina jich zahynula, ale část se pripojila k divoke populaci. Abychom však nesvadeli vše jen na ekoteroristy, další minky do přírody vypustili v případě ekonomických potizi zřejmě sami nežodpovědni majitele farem.<br /> <br /> Vzácni brouci se už asi do Česka nevrátía postup minka naší přírodou zřejmě nic nezastaví, přesto - či právě proto - zkusme myslet opravdu ekologicky.<br /> <br /> Norek americkýneboli mink je malá šelma velikosti menší kuny</div>

Admin