http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Op%C4%9Bt_ho%C5%99%C3%AD_spor_o_k%C3%A1cen%C3%AD 2026-05-15T12:08:49Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Op%C4%9Bt_ho%C5%99%C3%AD_spor_o_k%C3%A1cen%C3%AD&diff=99500&oldid=prev 2015-09-13T10:34:49Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Opět hoří spor o kácení |Author=Jitka Šrámková |Date=2008-10-30 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Š…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Opět hoří spor o kácení<br /> |Author=Jitka Šrámková<br /> |Date=2008-10-30<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumavské obce předloží vládě petici, požadující těžbu v prvních zónách parku Šumava – Letitý spor o to, jestli se má na Šumavě kácet v bezzásahových zónách a tím chránit smrkové lesy proti kůrovci, se opět rozhořel.<br /> <br /> „Na Šumavě odumírají největší plochy lesů ve střední Evropě. Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava jsou devastovány a zcela ponechány napospas kůrovci,“ píše se v petici, kterou Svaz obcí Národního parku Šumava rozeslal v uplynulých týdnech na většinu radnic v Plzeňském a Jihočeském kraji. Podpisy mají apelovat na vládu, aby na Šumavě dala povel ke kácení lesů i v zónách, kde se nyní kácet nesmí a aby vedení parku zveřejnilo své další záměry.<br /> <br /> „Petici zatím podepsaly stovky lidí ze Šumavy,“ uvedl Jiří Štich z organizace Šumava 21, která bojuje za zásahy.<br /> <br /> František Nykles ze Svazu obcí národního parku doplnil, že petiční podpisy se budou sčítat v polovině listopadu.<br /> <br /> Proti kácení v prvních zónách je i nadále ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem parku. „Kácení v prvních zónách – s cílem zlikvidovat kůrovce – by vedlo k přeměně veškerých nejcennějších částí parku v holiny. Stačil by další jarní silný vítr,“ konstatoval Jakub Kašpar, mluvčí ministerstva.<br /> <br /> Jeho slova podporuje i publicista a člen sdružení Obrana životního prostředí Vladimír Just, který je pověřený monitoringem Šumavy. „V okolí Černé studené a Medvědí hory, Plesné a Trojmezenského pralesa by se dala dobře vyučovat moderní ekologie lesa i nauka o přírodních procesech. Orkán Kyrill, který řádil na začátku roku 2007, lámal jednotlivé roztroušené stromy tu i onde, ale přednostně zasáhl jen tam, kde se v porostu vrtal člověk. Nad kultovním Pramenem Vltavy je takřka holo, vichřice si jen ukrojila další zákusek po předchozím kácení v osmdesátých letech. Vítr přednostně ničil stromy odhadem 90 až 120 let staré a v naprosté většině tam, kde se předtím těžilo – Černá hora, Polom, Plesná. Naproti tomu až zázračně nedotčená zůstala na centrální Šumavě Medvědí hora a takzvaný Židovský les, kde naředěný porost vznikal dlouhá desetiletí přirozenou obnovou. Tento les je čítankovým příkladem stability ekosystému, když jej necháme 100 let na pokoji,“ uvedl loni Vladimír Just.</div>

Admin