http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Ot%C3%A1zka_pro_Zde%C5%88ka_Rou%C4%8Dku 2026-05-15T02:03:21Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Ot%C3%A1zka_pro_Zde%C5%88ka_Rou%C4%8Dku&diff=98889&oldid=prev 2015-09-13T10:32:05Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Otázka pro Zdeňka Roučku |Author=Právo |Date=2008-07-10 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent=Zdeněk Roučka }} Publicista…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Otázka pro Zdeňka Roučku<br /> |Author=Právo<br /> |Date=2008-07-10<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=Zdeněk Roučka <br /> }}<br /> Publicista a historik Plzeňska a Šumavy Zdeněk Roučka vydal třetí knihu historických fotografií Šumavy – tentokrát výběr 250 nejstarších snímků zachycujících podobu kraje dávno zaniklou – a věnoval ji v roce stošedesátého výročí spisovatelova narození Karlu Klostermannovi (1848–1923). V Muzeu Šumavy v Kašperských Horách také připravil výstavu Šumavou Karla Klostermanna, kde kromě velkých zvětšenin restaurovaných fotografií budou život předminulého století připomínat nejrůznější reálie a také Klostermannovy osobní věci.<br /> <br /> Zdeňka Roučky jsme se zeptali:<br /> <br /> Dokážete z těch tří knih o Šumavě vybrat některou fotografii, již byste považoval za skutečný unikát?<br /> <br /> Na to je složité odpovědět, jde přece jen o 750 unikátních snímků, které zobrazují dávný a navíc zmizelý šumavský svět. Je v tom také téměř šest let usilovné práce. V prvních knihách Tenkrát na Šumavě a Předválečnou Šumavou šlo především o snímky míst, která s vybudováním železné opony zmizela z mapy a povrchu země. Kostely, osady, vesnice, tovární budovy, ale také například budovy finanční stráže nebo turistické chaty a penziony. Zůstaly jen holé pláně, zarostlé kamenné základy, názvy na mapách a na turistických ukazatelích. Mít představu, jak to vypadalo v době, kdy tam normálně žili a pracovali lidé, je strašně důležité.<br /> <br /> U poslední knihy Šumavou Karla Klostermanna jsou to naopak ty nejstarší a vůbec nejcennější fotografie od prvních fotografů Šumavy. Díváme se na svět starý až 130 let a tady mě opravdu příjemně šokovaly fotografie z výstavby železné dráhy Nýrsko–Železná Ruda někdy v roce 1876 nebo zcela zapomenuté dřevařské osady, myslivny a horské vesnice kolem roku 1883. Může existovat snímek inženýrů ze stavby špičáckého tunelu na výletě na Černém jezeře z roku 1875? Nebo Železné Rudy s viadukty ještě bez železničních náspů? Existují – a to je fantastické. Skvělé jsou ale také fotky z plavení na Schwarzenberském kanálu či neznámé portréty knížat ze Schwarzenbergu, hospodářů a majitelů většiny Šumavy. Různé čtenáře asi překvapí odlišné fotografie, ale určitě všechny nadchnou a připomenou jim i díky podrobným textům dávnou historii. Výstava v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách bude otevřena do 31. října.<br /> <br /> Šumavou Karla Klostermanna<br /> <br /> Obrazy 1875–1914 ZR &amp; T 2008 246 stran, cena neuvedena Spisovatel Karel Klostermann (vlevo) se na Šumavu rád vracel i po r. 1873, kdy přijal místo suplenta na německém reálném gymnáziu v Plzni a usadil se tam. V letech 1891–1897 pobýval na Šumavě pravidelně. Vždy si rezervoval letní byt, jímž byl bílý domek „Klapperl“ na Vysokém vrchu nad Rejšteinem. Snímek z r. 1889 poblíž Rejšteina zachytil jednačtyřicetiletého Klostermanna vedle jeho starostlivé sedmašedesátileté matky Charlotty ze sklářského rodu Abelů, kterou finančně podporoval. Osudy jejího rodu popsal v románu Skláři.<br /> <br /> Uprostřed s rodinou mladší sedmatřicetiletý bratr Franz. Na vrcholu Javoru (Arber) v r. 1902. „Jen pěšky a nejlépe s vůdcem.Výlet, který lze i s dámamina celý den podniknouti, se zásobou potravy, poněvadž jen v hájovně u jezera lze dostati prosté občerstvení.“ Karel Klostermann hodnotil tyto výletníky skepticky: „Jak volně jsem se dřív cítil pod zelenými jedlemi, teď tu kraluje roztaženost; pravé karlovarské promenádní toalety, nádherné tornury, vyzývavé kloboučky a pánové se zobcovými střevíci, skřipci a klakovými cylindry. Ale všichni byli na Šumavě: Proč? Protože je to módní!“</div>

Admin