http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C3%A9%C4%8De_o_%C5%A0umavu_m%C3%A1_dv%C4%9B_mo%C5%BEn%C3%A9_cesty 2026-05-15T12:08:44Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=P%C3%A9%C4%8De_o_%C5%A0umavu_m%C3%A1_dv%C4%9B_mo%C5%BEn%C3%A9_cesty&diff=101743&oldid=prev 2015-09-13T10:46:27Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Péče o Šumavu má dvě možné cesty |Author=Mirjam Čech |Date=2009-02-18 |Source=Prachatický deník |Genre=tisk |Respondent…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Péče o Šumavu má dvě možné cesty<br /> |Author=Mirjam Čech<br /> |Date=2009-02-18<br /> |Source=Prachatický deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumava – Významnou součástí Šumavy je Národní park Šumava. Péče o národní park má rozhodující vliv na ekologickou stabilitu území Šumavy a jejího okolí.<br /> <br /> K obnově ekologické stability vedou dvě cesty. Tou první je biologická, spojená se samovolným vývojem přírodních procesů, kde v první etapě dochází k totální destrukci lesních porostů – zpravidla vlivem bořivého větru a následně kůrovcem. Předpokládá se, že si zde pomůže příroda sama a na uschlých polomových plochách vznikne smíšený les. Na mnoho let jsou zde však vážně narušeny funkce lesa a obnova porostů a ekologické stability je v nedohlednu. Lesní porosty v okolí polomových ploch ve vzdálenosti několik desítek kilometrů jsou ohroženy přemnoženým kůrovcem. Tato metoda je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Druhou cestou je cesta klasická – lesnická, kde lesní hospodář nese podle platných zákonů plnou odpovědnost za obnovu lesních porostů a za plnění všech funkcí lesa – včetně ekologické stability krajiny.<br /> <br /> Lze doporučit dodržování několika obecně platných zásad, a to v péči o šumavské lesy využít letitých zkušeností lesních hospodářů. Chyby, způsobené v tomto území v minulosti člověkem, musí odstranit člověk, neboť příroda si v dohledné době na exponovaných stanovištích nemůže pomoci sama. Podporovat aktivní ochranu přírody, a to nejen pro ochranu přírody, ale především pro člověka a s člověkem. Při uplatňování Zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o lesích je nutné prosazovat šetrné, přírodě blízké způsoby hospodaření. Bezzásadové pásmo je podle platných mezinárodních pravidel nutnou součástí i Národního parku Šumava. Rozsah i prostorové uspořádání bezzásadového pásma je jeden z nejzávažnějších problémů. Jeho vymezení a vyhlášení nesmí být chaotické a není možné bez vědeckého posouzení a bez odsouhlasení odpovědnými územními orgány. Mezi možnosti řešení současné situace v souvislosti s platnými zákony, rozhodnutím MŽP ČR a podle Plánu péče o NPŠ platného do roku 2010 patří okamžitě zpracovat čerstvě kůrovcem napadené stojící stromy, okamžitě asanovat kalamitní hmotu s dosud nevylétnutým kůrovcem. V obou případech především v ochranném pásmu bezzásadových lokalit původních šumavských porostů.<br /> <br /> Dále by bylo nutné systematicky zalesňovat kalamitní holiny a proředěné porosty geneticky vhodnými dřevinami. S přihlédnutím k vegetačním stupňům zvyšovat zastoupení buku a jedle. Původní smrk lze i nadále chápat jako hlavní dřevinu Šumavy. Upřednostňovat přirozenou obnovu pod geneticky vhodnými porosty. Dále je nutné zajistit dostatek vhodných sazenic. V této souvislosti zakládat klonové archivy, nové školky a semeniště. Intenzivně chránit původní šumavské lesní porosty, přirozené zmlazení a podporovat přirozený vývoj. Mlaziny chránit před jejich poškozením. Vhodnou volbou porostních směsí a systematickou výchovou porostů zvyšovat stabilitu porostů proti bořivým větrům a námrazám. Plně respektovat vegetační stupně, zejména při umělé obnově a doplňování prořídlých mlazin. Je tedy nutné za současný stav lesních porostů a za další postup obnovy ekologické stability Šumavy vymezit odpovědnost. Do záchrany šumavské krajiny, a to nejen v centrální Šumavě, ale i v podhůří zapojit vedle zkušených ekologicky vzdělaných lesníků zejména vodohospodáře, klimatology a samozřejmě i zemědělce.<br /> <br /> Základním cílem je obnova ekologické stability Šumavy, aktivní ochrana živé přírody, především zelených funkčních lesů, a tím i vytvoření podmínek pro plnohodnotný život místních obyvatel i ukázněných návštěvníků Šumavy.<br /> <br /> Mirjam Čech, emeritní děkan Lesnické fakulty</div>

Admin