http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh_Schwarzenbersk%C3%A9ho_plavebn%C3%ADho_kan%C3%A1lu 2026-04-16T08:41:27Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh_Schwarzenbersk%C3%A9ho_plavebn%C3%ADho_kan%C3%A1lu&diff=101704&oldid=prev 2015-09-13T10:46:11Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Příběh Schwarzenberského plavebního kanálu |Author=prachatickonews.cz |Date=2009-05-14 |Source=prachatickonews.cz |Genre=in…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Příběh Schwarzenberského plavebního kanálu<br /> |Author=prachatickonews.cz<br /> |Date=2009-05-14<br /> |Source=prachatickonews.cz<br /> |Genre=internet<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumava – V korunách vysokých smrků šumí mírný letní vánek. Po hladině plují dřevěná polena, která o sebe se slabým duněním narážejí. Muži v dřevácích vycpaných slámou a s dlouhými bidly dřevo usměrňují a občas si vymění pár slov.<br /> <br /> Tak vypadal Schwarzenberský plavební kanál v dobách své největší slávy a největšího vytížení, kdy se po něm dostávalo dřevo z pralesů Šumavy na trhy v Rakousku. Technické řešení toho, jak dostat vytěžené dřevo z lesa, je dnes díky těžké technice poměrně snadné. V minulosti se k tomu ale používali koně a také řeky a potoky. Tam, kde přirozené vodní cesty neexistovaly, budovaly se umělé. Klasickým příkladem vodní cesty vybudované člověkem je Schwarzenberský plavební kanál nacházející se v Evropě na uzemí dvou států – České republiky a Rakouska. Unikátní je především tím, že se v něm plavilo a plaví dřevo přes hlavní evropské rozvodí, tedy z Vltavského do Dunajského povodí.<br /> <br /> Nápad propojit tato dvě povodí se objevil již za vlády císaře římského a českého krále Karla IV. ve čtrnáctém století. Trvalo ale více než čtyři sta let než se odvážná a technicky obtížně realizovatelná myšlenka převedla do praxe v podobě Schwarzenberského plavebního kanálu. Napomohl tomu fakt, že na konci 18. století se v rakouském vnitrozemí projevil nedostatek dřeva a to, že naopak stále téměř neprostupné pralesy na Šumavě skýtaly obrovské zásoby této suroviny.</div>

Admin