http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C5%99%C3%ADkladn%C3%A1_p%C3%A9%C4%8De%2C_z%C3%A1klad_zdrav%C3%A9ho_lesa_v_parku 2026-05-16T17:20:00Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=P%C5%99%C3%ADkladn%C3%A1_p%C3%A9%C4%8De,_z%C3%A1klad_zdrav%C3%A9ho_lesa_v_parku&diff=100911&oldid=prev 2015-09-13T10:42:04Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Příkladná péče, základ zdravého lesa v parku |Author=Alois Pavlíčko |Date=2006-11-03 |Source=Prachatický deník |Genre=…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Příkladná péče, základ zdravého lesa v parku<br /> |Author=Alois Pavlíčko<br /> |Date=2006-11-03<br /> |Source=Prachatický deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Změny a novinky<br /> <br /> Národní park Šumava<br /> <br /> Jedním z celého komplexu provozních předpisů a podkladů pro sledování ekosystémů je i směrnice c. 9/2006 o diferencovaném managementu lesů lesní ekosystémy v NP Šumava totiž určují celkový charakter chráněného území a jak se o národní park Správa s ostatními subjekty bude starat a jak se k němu bude chovat, vše se odráží na vnímání celého regionu. Skutečná rozloha lesů je dle platných hospodářských plánu v NPŠ 57 062 ha, tj. 83,8 procent plochy parku a již z tohoto čísla je patrně, že jde o nejvýznamnější složku co do plochy. Péče o bezlesí je druhou nejvýznamnější složkou i když nedosahuje takovéto výměry (cca 10%), ale podíl na biodiverzitě je zde více než poloviční. Zpět k lesním ekosystémům. Tři čtvrtiny plochy lesů leží ve vegetačním stupni smrkových bučin a bukových smrčin. Pásmo smrčin zaujímá zhruba čtvrtinu plochy. Ve více než 40% původních lesů měl smrk menšinové zastoupení (převládal smrk s jedlí). Na další třetině plochy původních lesů zaujímaly tyto a další přimíšené dřeviny kolem 40% a někdy i více. Pouze v nejvyšších polohách Šumavy, na méně než čtvrtině plochy, převládal smrk.<br /> <br /> Kolonizační tlaky na původní pralesní komplex Šumavy trvají již zhruba 600 let. Produkčně orientované hospodaření vzdálilo lesy od přírodního stavu. Druhové, věkové a prostorové složení lesů doznalo a stále doznává velkých změn. Důsledkem toho je snížení druhové diverzity lesních ekosystémů; narušení věkové a prostorové stavby lesa; výrazná fragmentace zbytku přirozených části; narušení vodního režimu a koloběhu živin a energie v lesních ekosystémech; narušení genofondu a existenční ohrožení některých původních druhu či lokálních populaci lesních dřeví. Ekologickou nestabilitu lesních ekosystémů, vyvolanou historickými příčinami, dále prohlubují vlivy současné globální antropické zátěže a globální změny klimatu. Není však třeba předem rezignovat nebo propadat depresi.<br /> <br /> Přestože převážná část lesních ekosystémů v Národním parku Šumava je značně pozměněna předchozí lidskou činnosti a vystavena globální antropické zátěží, je vůči lesům mimo území NP relativně zachovalejší. Dává předpoklad postupného návratu lesních ekosystémů Šumavy do podoby přírodě blízké.<br /> <br /> Péče o les v Národním parku Šumava se v důsledku odlišného způsobu poslání lesů od hospodaření zaměřeného na produkci dřeva odliší v souladu s letos vydanou směrnici ředitele c. 9/2006, nazvanou Obecně zásady diferencovaného managementu lesů. Na přípravě obsáhlé směrnice se podílela celá řada odborníků. Směrnice zadává zásady ekologické péče o les na území NP Šumava s těmito hlavními zásadami – jsou zcela vyloučeny úmyslně obnovní holosečné těžby; obnovované porosty se nedosycují a od určitě fáze obnovy se dále ponechávají přirozenému rozpadu; v lese se ponechávají nezpracované souše (jako doupné stromy) a významný podíl pokáceného dřeva zůstává v porostech; pionýrské dřeviny jsou předmětem cíleně péče, zejména na kalamitních holinách, v porostech ve stadiu rozpadu a v následně vznikajících mladých porostech; cílová druhová skladba je shodná nebo velmi podobná skladbě přirozeně; v rámci obnovy je ponecháván podstatně větší prostor samovolným sukcesním procesům, omezuje se zalesňování smrkem apod.; při výchově porostů se vylučují schematické zásahy, omezují se podúrovňové zásahy. Těžiště výchovy je zaměřeno na druhovou diverzitu; bylo zastaveno další budování a obnova odvodňovací sítě; používají se podstatně šetrnější technologie, zejména při transportu dřeva.<br /> <br /> Nezbývá si jen přát, aby odlišný přístup prošel nejen hlavou, tedy byl pochopen rozumem, ale i srdcem. Reorganizační změny k prvnímu říjnu k tomu dávají předpoklady jak řidiči, tak i personální. Doufejme, že práce v lesních ekosystémech národního parku bude i za řadu let tím nejlepším vysvědčením u další generace k práci svých otců a rodičů.</div>

Admin