http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C5%99%C3%ADroda_jako_byznys 2026-05-14T19:23:21Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=P%C5%99%C3%ADroda_jako_byznys&diff=99765&oldid=prev 2015-09-13T10:36:19Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Příroda jako byznys |Author=Dalibor Dostál |Date=2010-12-13 |Source=Profit |Genre=tisk |Respondent= }} Pokud se v Česku mluv…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Příroda jako byznys<br /> |Author=Dalibor Dostál<br /> |Date=2010-12-13<br /> |Source=Profit<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Pokud se v Česku mluví o ochraně životního prostředí, vypočítávají se většinou pouze náklady, které s tím souvisejí. Les v rezervaci není možné kácet, a proto má dřevařská firma ušlý zisk kvůli tomu, že vzrostlé kmeny není možné přeměnit na prkna a dřevotřísku. Chráněný mokřad není možné rozorat, a tak zemědělci počítají ztracené výnosy a metráky obilí, o které kvůli tomu přišli.<br /> <br /> Přelomová studie TEEB (Ekonomika ekosystémů a biologické rozmanitosti OE The Economics of Ecosystems and Biodiversity), která byla letos publikována, přitom ukazuje, že podobný přístup vede nejenom k rostoucímu tlaku na životní prostředí, ale způsobuje také ekonomické ztráty. Studie totiž poprvé v tomto rozsahu upozorňuje na to, že i příroda, která je ponechána nenarušenému vývoji a není intenzivně hospodářsky využívána, přináší společnosti vyčíslitelné benefity. Příklad? Nenarušené lesy zadržují vodu, brání vysychání krajiny v důsledku klimatických změn a pohlcují CO2 z atmosféry. Pokud by měl stejnou službu zajistit člověk, musel by stavět přehrady, zavlažovací systémy a vyvíjet nákladné technologie ukládání CO2 pod zem. Stejnou službu, kterou les dělá „zdarma“, by tak vlády nebo soukromé firmy udělaly za miliardy.<br /> <br /> Zkušenosti z řady zemí ukazují, že právě tento postup ve světě založeném na penězích, funguje. Například v Mexiku snížil systém plateb za ekosystémové služby roční míru odlesňování na polovinu, přispěl k ochraně povodí a horských mlžných lesů. Navíc zabránil vypuštění 3,2 milionu tun oxidu uhličitého do ovzduší.<br /> <br /> Rovněž v Česku jsou mnohé části zachované přírody ohroženy. Snad se v zemi šikovných ekonomů brzy najde někdo, kdo spočítá, jaké ekonomické ztráty by nám tím vznikly. To je totiž první krok k jejich ochraně.</div>

Admin