http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C5%99ed_sedmdes%C3%A1ti_lety_za%C4%8Dal_st%C3%A1t_pe%C4%8Dovat_o_p%C5%99%C3%ADrodu 2026-04-25T10:03:16Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=P%C5%99ed_sedmdes%C3%A1ti_lety_za%C4%8Dal_st%C3%A1t_pe%C4%8Dovat_o_p%C5%99%C3%ADrodu&diff=96892&oldid=prev 2015-09-13T10:23:20Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Před sedmdesáti lety začal stát pečovat o přírodu |Author=Petr Pokorný |Date=2003-12-30 |Source=Právo |Genre=tisk |Respo…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Před sedmdesáti lety začal stát pečovat o přírodu<br /> |Author=Petr Pokorný<br /> |Date=2003-12-30<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Životní prostředí a ekologie<br /> <br /> Přesně před sedmdesáti lety, na Silvestra 1933, začal stát v rezervacích chránit nejvzácnější části české přírody. Na mapě chráněných území se už tehdy objevilo několik jihočeských lokalit.<br /> <br /> Tehdejší československé ministerstvo školství a národní osvěty v poslední prosincový den 1933 vyhlásilo první síť státních přírodních rezervací. Mezi takzvané silvestrovské rezervace, kterých bylo na území dnešní České republiky celkem 108, patří například na jihu Čech Boubínský a Trojmezenský prales – dva z posledních zbytků pralesovitých bučin a smrčin na Šumavě, Žofínský prales v sousedních Novohradských horách, šumavské ledovcové Černé a Čertovo jezero a vzácný smrkový les v sousedství, některá z nejcennějších šumavských rašelinišť – Jezerní slať u Kvildy i Rokytská a Mlynářská slať nedaleko Modravy. „Některé z nich byly už dříve chráněny jako soukromé rezervace, mimo jiné Boubínský a Žofínský prales, nebo náhodně zařazeny k ochraně státem. Ale až v roce 1933 začala vznikat koncepční síť chráněných území, o která stát pečuje,“ řekl v této souvislosti Právu Jaromír Bláha z Hnutí Duha a poznamenal, že většina těchto území je dnes národními přírodními rezervacemi či prvními zónami národních parků. Několik dalších bylo zařazeno mezi národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Některé z nich se staly součástí rozsáhlejších rezervací. „Silvestrovské rezervace jsou v odborných kruzích bezmála legendou. Tehdy vlastně stát začal systematicky pečovat o naši přírodu. Zároveň co jméno, to perla. Seznam silvestrovských rezervací je něco jako přehled klenotů české přírody, posledních zbytků našich pralesů, orchidejových luk, rašelinišť, rybníků s rákosinami a vzácnými druhy ptáků, skalních stepí či jeskyní. Řada z těchto míst je také domovem našich nejvzácnějších druhů včetně jeřába, tetřívka, bukače či vzácných květin. Paradoxem ovšem je, že dodnes jsou některá z těchto území ohrožena, ať už kácením, přehnanou turistikou, spásáním přemnoženou zvěří, kterou tu pěstují myslivci kvůli trofejím, nebo znečištěním z okolních polí,“ zdůraznil Bláha.</div>

Admin