http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Park_jednal_s_les%C3%A1ky 2026-05-15T04:35:12Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Park_jednal_s_les%C3%A1ky&diff=97136&oldid=prev 2015-09-13T10:24:19Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Park jednal s lesáky |Author=Ivana Harantová |Date=2004-06-19 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Životní p…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Park jednal s lesáky<br /> |Author=Ivana Harantová<br /> |Date=2004-06-19<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Životní prostředí a ekologie<br /> <br /> Nikoli zelený stůl, ale šumavskou divočinu si pro své jednání vybrali představitelé Správy Národního parku Šumava a zástupci Bavorské správy státních lesů.<br /> <br /> Šumava – Oblast kolem Třístoličníku a Trojmezné, kde vzrostl počet kůrovcem napadených stromů, si pro své setkání vybrali čeští ochranáři a němečtí lesáci.<br /> <br /> „Ředitel lesního úřadu v Neureichenau Michael Held řekl, že kůrovec dosáhl v německé hraniční lokalitě kritického stavu. Po české straně proto požaduje společný monitoring a poražení a asanaci čerstvě napadených kmenů v hraničním pruhu širokém dvě stě metrů,“ uvedl mluvčí správy parku Radovan Holub.<br /> <br /> Její ředitel Alois Pavlíčko prohlásil: „Osobně problém v hraničním pruhu nevidím. My v současné době řešíme ochranu lesa v tomto pruhu instalací feromonových lapačů. Na základě následného vývoje kůrovce a vyhodnocení rizik lze zvažovat i jiné alternativy ochrany, například odkorněním stromů nastojato, bez kácení. Ochranná funkce mateřského porostu je v těchto nadmořských výškách důležitá.“<br /> <br /> Jak Holub upozornil, problém oblasti na pomezí České republiky, Německa a Rakouska spočívá v různosti představ správců území jednotlivých států o ochraně lesa. Svou roli sehrává i odlišná legislativa. V Německu je prosazován takzvaný konzervační management spočívající v poražení kůrovcových stromů, jejich asanaci odkorněním a ponecháním dřevní hmoty na místě či v případě dostupnosti jejím vyvezením. Rakouské soukromé lesy v okolí Trojmezné mají hospodářský charakter a běžně se v nich těží s tím, že přitom nevznikají holiny. Správa Národního parku Šumava v této oblasti, která je první zónou, upřednostňuje volný průběh přírodních procesů.<br /> <br /> Na pomezí tří států sice ještě lesy vypadají krásně a kůrovec se jim prozatím vyhnul, ale němečtí lesníci nemají příliš optimismu. „Jsou přesvědčeni, že pokud bude v rámci globálních změn klimatu i nadále trvat teplé a suché počasí, nemají tyto smrčiny příliš mnoho nadějí na přežití,“ konstatoval Holub.<br /> <br /> K velkoplošnému rozpadu smrkových porostů například v oblasti Luzného prý němečtí lesníci říkají: „Suché porosty vypadají hrozně. Ale z odborného hlediska je to v pořádku, protože jde o národní park a ten jinak jednat nemůže.“</div>

Admin