http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Pen%C3%ADze_utr%C5%BEen%C3%A9_za_d%C5%99evo_se_vracej%C3%AD_na_%C5%A0umavu 2026-05-15T09:53:52Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Pen%C3%ADze_utr%C5%BEen%C3%A9_za_d%C5%99evo_se_vracej%C3%AD_na_%C5%A0umavu&diff=102783&oldid=prev 2015-09-13T10:50:47Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Peníze utržené za dřevo se vracejí na Šumavu |Author=Karel Havlík |Date=1999-12-09 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent=…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Peníze utržené za dřevo se vracejí na Šumavu<br /> |Author=Karel Havlík<br /> |Date=1999-12-09<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=Ivan Žlábek<br /> }}<br /> Ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava Ivan Žlábek řekl Právu:<br /> <br /> * Odpůrci stávajícího způsobu likvidace kůrovce opakovaně argumentují tím, že Správa parku kácí smrky především v zájmu vysokých zisků. Co vy na to, pane řediteli? Správa parku je státní příspěvkovou organizací, takže není ekonomicky závislá na těžbách. V parku se netěží a nikdy netěžilo dřevo pro peníze, za účelem zisku. Mzdy zaměstnanců parku jsou dány tarifními třídami a předpisy o odměňování. S tím nemají tržby za dřevo nic společného. V posledních třech letech jsme utržili v průměru 1206 korun za metr kubický. Z toho je nutné odečíst náklady na asanaci, přiblížení a dopravu, průměrný čistý zisk zůstane na 476 korunách za kubík. * Jaké množství dřeva se v průměru ročně vytěží? Ročně se v průměru prodalo 191 tisíc kubických metrů dřeva. K prodeji je určena část tzv. nahodilých těžeb, tedy dřevo ze zpracování polomů, vývratů a asanace kůrovcem napadených stromů. V prvních chráněných zónách zůstává veškerá dřevní hmota na místě, ve II. zónách ponecháváme k zetlení a následné přirozené obnově dřeva průměrně pětinu dřevní hmoty. * Postupuje se tak i v sousedním národním parku Bavorský les? Stejně se hospodaří tam. Pokud by však v parku působil hospodářský subjekt a řídil se platným lesním zákonem, vytěžil by úmyslným kácením na dané rozloze několikanásobné množství dřeva. * Co se děje s penězi z prodeje šumavského dřeva? Peníze utržené za dřevo se vracejí zpátky na Šumavu a společně se státními dotacemi i prostředky od nadací se investují především do obnovy lesa. V posledních letech bylo v parku investováno mnohem víc peněz, než kolik činily zisky. Ročně se v parku sází více než milión sazenic, z toho téměř polovina listnatých. Mladé stromky se musejí chránit před zvěří, což vyžaduje další náklady. Stovky milionů investovala Správa parku v posledním období zejména do infrastruktury pro turisty, ať již jde o informační střediska, demolice bývalých vojenských objektů anebo obnovu budov. Za příklad stojí stavba rozhledny na Poledníku nebo obnova bývalého vojenského areálu v Kašperských Horách. Mohu vyjmenovat více takových investic, o jejichž existenci se mohou denně turisté přesvědčit. Šlo i o obnovu plavebních kanálů, revitalizaci rašelinišť, budování rybích přechodů aj. * Vytěžené dřevo je také vyváženo. O jaké množství jde a za jaké ceny? Export tvoří v průměru ročně asi osm procent z celkového ročního objemu. Tržní atraktivita poraženého kmene pochopitelně klesá s rostoucí vzdáleností a přepravními náklady. Většina dřevní hmoty se proto uplatní v regionu nebo v těsném sousedství za hranicemi. Samozřejmě, že cenové relace jsou v Německu výhodnější. Kdybychom do zahraničí za výhodné ceny neprodávali, jistě by nás za to napadli jiní kritici. * Plánují se v národním parku těžby dřeva pro příští léta? Nahodilé těžby můžeme jen hrubě odhadovat. Nelze znát, kolik bude v příštím roce polomů nebo kolik stromů za pět let kůrovec napadne. Kalkulace výše těžeb vycházejí z platných lesních hospodářských plánů, které je ze zákona povinen na desetileté období zpracovávat každý vlastník lesa v ČR. Za dosavadní trvání národního parku se však úmyslné velkoplošné těžby nikdy neprováděly a ani neplánovaly.</div>

Admin