http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Plze%C5%88sk%C3%BD_kraj_bojuje_s_k%C5%AFrovcemPlzeňský kraj bojuje s kůrovcem - Historie editací2026-05-14T21:42:25ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.24.2http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Plze%C5%88sk%C3%BD_kraj_bojuje_s_k%C5%AFrovcem&diff=96585&oldid=prevAdmin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Plzeňský kraj bojuje s kůrovcem |Author=ČTK |Date=2003-10-08 |Source=Plzeňský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Klatovsko…“2015-09-13T10:22:03Z<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Plzeňský kraj bojuje s kůrovcem |Author=ČTK |Date=2003-10-08 |Source=Plzeňský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Klatovsko…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br />
|Title=Plzeňský kraj bojuje s kůrovcem<br />
|Author=ČTK<br />
|Date=2003-10-08<br />
|Source=Plzeňský deník<br />
|Genre=tisk<br />
|Respondent=<br />
}}<br />
Klatovsko – Plzeňský kraj hodlá vyřešit problém kůrovcové kalamity na Šumavě. Chce proto asi do půl roku vypracovat společné doporučení pro ministerstvo životního prostředí ohledně problému plošného odumírání lesů a přemnožení kůrovce. Hejtman Petr Zimmermann věří, že region najde společnou řeč i s Jihočeským krajem, se kterým se o Šumavu dělí. Oba regiony se zatím dohodly na vytvoření skupiny odborníků, kteří se kůrovcem budou zabývat. Plzeňským krajským zastupitelům by v orientaci v problematice měl pomoci dvoudenní seminář, který se koná v Březníku. „Seminář se koná proto, aby všichni mohli zvážit argumenty pro ten či jiný přístup k věci. Pro krajně bezzásahový přístup nebo naopak pro nějaký řízený zásah tak, aby ten kůrovec a mrtvé lesy nesahali za pět let od Nýrska až k Lipnu,“ řekl Zimermann. Ministerstvo životního prostředí nedávno uveřejnilo koncepci hospodaření v Národním parku Šumava. Měla by udělat konec letitým sporům o to, zda Šumavu napadenou kůrovcem nechat zcela přírodě, anebo zda i v nejcennějších částech kácet. Podle koncepce by zde příští rok mohla vzniknout první bezzásahová území, postupně by se měla rozrůstat a za pět let by měla být přírodním procesům ponechána asi třetina rozlohy parku. V národním parku je kolem 1500 hektarů suchého lesa, často právě v bezzásahovém území v okolí Březníku. Likvidací napadených stromů vzniklo téměř 1000 hektarů holin, které správa parku zalesňuje.</div>Admin