<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Polomy_jsou_past%C3%AD_na_k%C5%AFrovce</id>
		<title>Polomy jsou pastí na kůrovce - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Polomy_jsou_past%C3%AD_na_k%C5%AFrovce"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Polomy_jsou_past%C3%AD_na_k%C5%AFrovce&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T00:48:32Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Polomy_jsou_past%C3%AD_na_k%C5%AFrovce&amp;diff=103703&amp;oldid=prev</id>
		<title>Michal Horejsi: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Polomy jsou pastí na kůrovce |Author=Karel Havlík, |Date=1998/12/16 |Source=Právo |Genre=tisk }} Listopadová větrná kalami…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Polomy_jsou_past%C3%AD_na_k%C5%AFrovce&amp;diff=103703&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2017-04-10T19:17:04Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Polomy jsou pastí na kůrovce |Author=Karel Havlík, |Date=1998/12/16 |Source=Právo |Genre=tisk }} Listopadová větrná kalami…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Polomy jsou pastí na kůrovce&lt;br /&gt;
|Author=Karel Havlík,&lt;br /&gt;
|Date=1998/12/16&lt;br /&gt;
|Source=Právo&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Listopadová větrná kalamita v lesích národního parku je jedinečnou příležitostí pro výrazné utlumení kůrovce. Shodlo se na tom dvoudenní rozšířené jednání Vědecké sekce Rady Národního parku Šumava, konané ve Vimperku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Rada analyzovala vývoj zdravotního stavu lesů a působení lýkožrouta smrkového v parku. Za aktuální považuje ochranu přírody před broukem v I. zóně,&amp;quot; sdělil Právu ředitel Správy NPŠ a CHKO Ivan Žlábek. O strategii obrany proti kůrovci na 135 lokalitách I. zóny o celkové výměře devíti tisíc hektarů se mezi odborníky hovořilo již delší dobu. A tak doporučení poradního orgánu parku vyznělo jednoznačně - v I. zóně, která je nejcennějším šumavským přírodním prostředím se zbytky původních porostů, s rašeliništi a kletí, v žádném případě nezasahovat. &amp;quot;Při jeho tlumení je potřeba postupovat v zájmu ochrany a zásahy diferencovat podle charakteru první zóny. V osmdesáti procentech lokalit vůbec nezasahovat,&amp;quot; uvedl předseda rady prof. Radomír Mrkva z brněnské Lesnické fakulty. &amp;quot;Pro nás to znamená naprosto vyloučit chemické prostředky a využívat pouze přírodních lapáků,&amp;quot; dodal ředitel parku s tím, že kůrovec při jarním rojení nalétá do lapáků, které tvoří vyvrácené stromy z větrných polomů. Napříště se má, podle usnesení vědecké sekce rady parku, postupovat v souladu s přírodou, tedy asanovat stromy napadené broukem kácením a ponechat je na místě. Pouze při státních hranicích s Německem a Rakouskem a na hranicích s jinými tuzemskými vlastníky lesů vytvořit dostatečné, tzv. pufrační zóny, které zabrání přeletu kůrovce. Zmíněné opatření neudělali v Národním parku Bavorský les a tak umožnili přesun lýkožrouta do našich pohraničních lesů. Kůrovcová kalamita na Šumavě odeznívá. Dokladem je klesající těžba napadených stromů v druhých zónách parku. Tak např. v roce 1996 to bylo 177 tisíc stromů, vloni 94 tisíc a letos necelých 60 tisíc.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal Horejsi</name></author>	</entry>

	</feed>