<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pro%C4%8D_nezasahovat</id>
		<title>Proč nezasahovat - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pro%C4%8D_nezasahovat"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Pro%C4%8D_nezasahovat&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-25T04:48:20Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Pro%C4%8D_nezasahovat&amp;diff=98439&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Proč nezasahovat |Author=Plzeňský deník |Date=2007-03-22 |Source=Plzeňský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Narušení les…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Pro%C4%8D_nezasahovat&amp;diff=98439&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:30:02Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Proč nezasahovat |Author=Plzeňský deník |Date=2007-03-22 |Source=Plzeňský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Narušení les…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Proč nezasahovat&lt;br /&gt;
|Author=Plzeňský deník&lt;br /&gt;
|Date=2007-03-22&lt;br /&gt;
|Source=Plzeňský deník&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Narušení lesa vichřicí spojené s případnou expanzí např. lýkožrouta smrkového je přirozenou součástí dynamiky horských lesů. Docházelo k nim po tisíciletí. Zachování přirozeného vývoje lesních ekosystémů je účelem národních přírodních rezervací a prvních zón národních parků. Podle současných přístupů k ochraně přírody, podložených výsledky vědeckých studií z celého světa, jsou případné asanace v naprostém rozporu s posláním daného území.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle předběžných výsledků, především z oblasti Šumavy, jsou nejvíce narušeny lokality, kde byly v minulých letech prováděny asanace následků jiné vichřice nebo asanace lýkožrouta smrkového. Tyto zásahy vždy vedou ke snížení zápoje porostů, vytvoření porostních stěn a následkem toho k větší nestabilitě lesa. Během další vichřice jsou tyto porosty opět nově poškozeny, a tím se vytváří neustálý koloběh asanace a nového narušení. Výsledkem jsou rozsáhlé plochy holin, mnohem rozlehlejší než plocha lesa, která by byla narušena vichřicí nebo případným kůrovcovým žírem lýkožrouta smrkového.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky vědeckých studií ukázaly, že lokality narušené vichřicí nebo fytofágním hmyzem a ponechané samovolnému vývoji se mění směrem k přírodnímu ekosystému úspěšněji než lokality asanované tradičním lesnickým přístupem. Pohyb těžké mechanizace a odvoz dřeva způsobí drastické narušení ekosystému a jeho homogenizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě vědeckých studií a zkušeností s podobnými typy událostí z NP Bavorský les, Tatranského NP a dalších území, předkládáme následující doporučení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. V lesních porostech v prvních a bezzásahových zónách NP a NPR neprovádět žádnou asanaci stromů poškozených vichřicí, fytofágním hmyzem či jinak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Případné asanační zásahy by měly být prováděny v navazujících druhých zónách, pokud ale nejsou navrženy na výhledové zařazení do zóny první nebo bezzásahové. (Redakčně kráceno)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod tímto dokumentem je podepsáno 15 profesorů a docentů vědeckých a univerzitních institucí.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>