http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Pro_%C5%A1i%C5%A1ky_lezou_horolezci%2C_nasb%C3%ADrali_tuny_osiva 2026-04-15T16:42:53Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Pro_%C5%A1i%C5%A1ky_lezou_horolezci,_nasb%C3%ADrali_tuny_osiva&diff=101201&oldid=prev 2015-09-13T10:43:40Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Pro šišky lezou horolezci, nasbírali tuny osiva |Author=Milan Kilián |Date=2009-11-11 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Pro šišky lezou horolezci, nasbírali tuny osiva<br /> |Author=Milan Kilián<br /> |Date=2009-11-11<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumava –Uvázat si horolezeckou výstroj, vylézt do koruny až několik desítek metrů vysokého stromu a do pytle natrhat šišky. I tímto náročným způsobem se každý rok na Šumavě v národním parku sbírá osivo, které je potřebné pro zrod nových stromů.<br /> <br /> „Sběr osiva vrcholí na podzim podle průběhu dozrávání plodů jednotlivých dřevin. Osivo je potřebné pro pěstování sazenic v lesních školkách a zčásti pro přímou obnovu lesa. Výsledek letošního sběru je solidní - tři tuny jedlových šišek, 45 kg osiva javoru klenu, 85 kg břízy pýřité, více než tři tuny jeřabin, 216 kg bukvic a menší množství olše šedé a jilmu horského,” vypočítává Jana Zvettlerová z národního parku. Šišky či jeřabiny sběrači trhají ze stojících stromů, bukvice sbírají. Jde o činnost dost náročnou. „Třeba na trhání šišek jedlí je nutné, aby dodavatelská firma měla osoby nejen proškolené, ale také schopné výškových prací. Horolezci se dostávají do korun stromů pomocí souprav s lanovými úvazky bez kovových stupaček, které by poškozovaly kůru. S sebou mívají několik pytlů a háček na přitahování větví. Z poloviny plné pytle pak hází na zem. Maximální denní výkon trhače bývá pět stromů, na každém je podle úrody 10 až 40 kg šišek,” uvedla Zvettlerová.<br /> <br /> Natrhané šišky putují do suché a chladné místnosti k prosychání. Když se otevřou či rozpadnou, osivo se vyklepává, třídí a čistí. „Z jednoho kilogramu čistého osiva získáme u jedle dva tisíce sazenic, u buku osm set a u jeřábu dokonce několik desítek tisíc,” doplnila Zvettlerová, podle níž „výroba” sazenice trvá šest až sedm let.</div>

Admin