<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Probl%C3%A9m_%C5%A0umavy_nesm%C3%ADte_vid%C4%9Bt_%C4%8Dernob%C3%ADle</id>
		<title>Problém Šumavy nesmíte vidět černobíle - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Probl%C3%A9m_%C5%A0umavy_nesm%C3%ADte_vid%C4%9Bt_%C4%8Dernob%C3%ADle"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Probl%C3%A9m_%C5%A0umavy_nesm%C3%ADte_vid%C4%9Bt_%C4%8Dernob%C3%ADle&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T20:00:41Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Probl%C3%A9m_%C5%A0umavy_nesm%C3%ADte_vid%C4%9Bt_%C4%8Dernob%C3%ADle&amp;diff=99886&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Problém Šumavy nesmíte vidět černobíle |Author=František Nykles |Date=2010-01-06 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |R…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Probl%C3%A9m_%C5%A0umavy_nesm%C3%ADte_vid%C4%9Bt_%C4%8Dernob%C3%ADle&amp;diff=99886&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:36:51Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Problém Šumavy nesmíte vidět černobíle |Author=František Nykles |Date=2010-01-06 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |R…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Problém Šumavy nesmíte vidět černobíle&lt;br /&gt;
|Author=František Nykles&lt;br /&gt;
|Date=2010-01-06&lt;br /&gt;
|Source=Mladá fronta Dnes&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Marně jsem hledal v tisku nějaký článek o tom, že by politici chtěli rušit Národní park Šumava, jak tvrdí redaktor Jaroslav Nedvěd v MFDnes16. prosince 2009.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pan redaktor také tvrdí, že kritici správy šumavského parku chtějí mít ze Šumavy zelená pole na dřevo. Nevím, jaké kritiky má na mysli, ale největším problémem Šumavy je dnes kůrovec, a proto si dovolím opravit jeho tvrzení v tom smyslu, že kritici správy šumavského parku nechtějí mít ze kdysi nejucelenější zelené plochy lesů ve střední Evropě především hnědá pole na dřevo. Stávající rekordní kůrovcové těžby, které o více než sto procent překračují letošní plán Správy NPŠ, jejich obavy jen potvrzují. A pravděpodobně bude hůř, protože odborné odhady o kůrovcové těžbě v roce 2010 hovoří až o milionu kubických metrů, což je třikrát více než loni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematika lesů na Šumavě je v současné době daleko vážnější, než aby byla takto panem redaktorem černobíle zjednodušována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když se v roce 1991 zakládal Národní park Šumava, byla z jedním z nejhlavnějších cílů náprava chyb, které se staly v lesním hospodaření v 19. století a v první polovině 20. století. Tehdy ve snaze o rychlou nápravu chyb, vzniklých kolonizací Šumavy v důsledku činnosti sklářů, hamerníků, zlatokopů, dřevařů a jiných, kdy byly pokáceny jedle, buky a další cenné dřeviny, byly místo obnovy původních smíšených lesů vysázeny především smrky a pozměněna struktura lesa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Náprava tohoto stavu měla spočívat v postupném doplnění chybějících dřevin tak, aby během 100 až 150 let dosáhlo složení šumavských lesů takové skladby, která pravděpodobně v minulosti na Šumavě byla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkem logicky by se dalo říci, co člověk zkazil, měl i napravit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době zakládání národního parku nebyla uvažována žádná bezzásahová území a žádná divočina v souladu s populistickými hesly příroda si poradí, nebo příroda to ví nejlépe. Náprava nevhodné skladby lesa na tak rozsáhlém území nemůže být řešena nečinností, byť by spočívala v doporučovaném pokorném sledování matky přírody, ale naopak cílevědomou a trpělivou lesnickou prací ve smyslu původních záměrů z doby zakládání parku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A pokud se po dobu existence národního parku dostala do řídících dokumentů národního parku teorie bezzásahovosti, která nemá podporu ve stávajících právních předpisech, kterými jsou nařízení vlády č. 163 a zákon č. 114/92 o ochraně přírody, měla být řádně dlouhodobě definována a hlavně projednána, protože na rozdíl od jiných srovnávaných světových parků, včetně parku bavorského, je NP Šumava kulturním územím ve kterém žijí lidé. Je pravdou, že s kůrovcem se po vichřicích potýká celá střední Evropa včetně tuzemských lesů, ale všude s ním bojují v souladu se staletými lesnickými zkušenostmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na Šumavě bylo po Kyrillu vše pod údajnou kontrolou Správy NPŠ a skutečně se začalo bojovat až pět minut po dvanácté, když rozšíření kůrovce dosáhlo katastrofického rozsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes veškeré chyby, které se v 19. století staly, předali nám naši předchůdci Šumavu, která přežila předchozí režimy i s jejími hraničními prostory, vojenskými újezdy, tankovými cvičišti a střelnicemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Možná však jejím osudem bude rozdílnost názorů na 3 až 5 mm velkého broučka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autor článku má pravdu, když tvrdí, že v přírodě se leckdy semele cosi, co se lidem nelíbí. Většinou však jde o problémy, které se nedají předvídat a které proto nelze srovnávat s těmi, na které si lidé úmyslně zadělávají svým experimentováním.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Náprava nevhodné skladby lesa nemůže být řešena nečinností, byť by spočívala v pokorném sledováním matky přírody.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
František Nykles, Šumava&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>