http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Proti_k%C5%AFrovci_je_t%C5%99eba_postupovat_spole%C4%8Dn%C4%9B 2026-05-16T07:25:11Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Proti_k%C5%AFrovci_je_t%C5%99eba_postupovat_spole%C4%8Dn%C4%9B&diff=101816&oldid=prev 2015-09-13T10:46:47Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Proti kůrovci je třeba postupovat společně |Author=Josef Císler |Date=2007-03-05 |Source=Haló noviny |Genre=tisk |Responden…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Proti kůrovci je třeba postupovat společně<br /> |Author=Josef Císler<br /> |Date=2007-03-05<br /> |Source=Haló noviny<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=Radovan Holub<br /> }}<br /> Rozhovor s tiskovým mluvčím Správy Národního parku a CHKO Šumava Radovaném Holubem<br /> <br /> *Větrná kalamita z 18. A 19. Ledna postihla především II. Zóny Národního parku Šumava a z nich zejména ty, které byly narušeny dřívějšími zásahy proti kůrovci. Jak pokračuje odstraňování následku vichřice?<br /> <br /> Faktem je, že území, ponechána přírodnímu vývoji, vítr významně neponičil. Kalamita byla rozptýlena, její likvidaci tedy nevzniknou tak obrovské holiny jako po bořivé větrné smršti v Tatrách. Vlastní těžiště polomů na Šumavě je především na Prášilsku a Stožecku. Ve II. Zónách Národního parku Šumava bylo k 25. únoru zpracováno 62 500 krychlových metrů polomů a vývratu, to je zhruba deset procent z celkového objemu polomů. Týdenní množství tak činí 15-20 000 m3. Hmota je řádně tříděna na kvalitní a ostatní sortimenty tak, aby se dřevo v majetku státu dobře zpeněžilo.<br /> <br /> *Kdo na odstraňování polomů pracuje a kdo vytěžené dřevo prodává?<br /> <br /> Prodej dřeva je plné v režii Správy NP a CHKO Šumava. V parku pracuje zhruba osmdesát dodavatelských firem, které pomocí techniky těží a odvážejí kalamitní dřevo, přičemž ve II. zónách se ponechává na místě pět až dvacet procent dřevní hmoty k zetlení kvůli lepší obnově lesních ekosystému. V I. zónách zůstává na místě všechna dřevní hmota.<br /> <br /> *Jak postupujete proti možnému napadení polomů kůrovcem?<br /> <br /> Proti kůrovci se postupuje podle konkrétních lokalit. V hraničních oblastech, sousedících s Národním parkem Bavorský les, by měl být zvolen postup v dohodě se správou sousedního parku schválený ministerstvy na české i bavorské straně. Jinak by to nemělo logiku.<br /> <br /> *Jsou vytipovány lokality, které vyžadují zvláštní řešení?<br /> <br /> Ano, jsou vybrána místa, vyžadující speciální opatření, nebo jichž se týkají mezinárodní úmluvy, a kde bude nutné postupovat zvlášť citlivě. Je to například oblast Černé hory, Modravských slati, Ždánidel, Plesné nebo Polomu. Pro tyto oblasti zpracovává náš odbor výzkumu a ochrany přírody zvláštní postup v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a lesním zákonem. Současně se připravují podmínky pro zalesnění ploch vzniklých po těžební činnosti.<br /> <br /> *Jaro ale letos zřejmě přijde poněkud dříve než například vloni.<br /> <br /> Připravujeme již nyní razantnější opatření proti kůrovci, jako například instalace feromonových lapačů nebo otrávených lapáku z vývratu.<br /> <br /> *Jak pomáhá stát při odstraňování následku kalamity?<br /> <br /> Bezprostřední finanční pomoc státu ve výši 90 milionu korun je využívána pro šetrnou těžbu polomů, protože při jejich zpracování je nutné dbát na důslednou ochranu ekosystému a živočichů. Nelze například rušit noční klid v tetřevích oblastech. Tato pomoc je ale vlastně půjčkou do budoucnosti, protože Národní park Šumava bude v dalších letech o tyto finance státu krácen.<br /> <br /> *Probíhá odvoz vytěženého dřeva hladce?<br /> <br /> Problémem odvozu dřeva zatím stále zůstává včasná dodávka vagonů od Českých drah na zpracovanou dřevní hmotu.</div>

Admin