http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Pu%C5%A1t%C3%ADky_s%C4%8D%C3%ADtal_podle_houk%C3%A1n%C3%AD 2026-05-15T17:30:10Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Pu%C5%A1t%C3%ADky_s%C4%8D%C3%ADtal_podle_houk%C3%A1n%C3%AD&diff=99422&oldid=prev 2015-09-13T10:34:22Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Puštíky sčítal podle houkání |Author=Mladá fronta Dnes |Date=2008-12-20 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Puštíky sčítal podle houkání<br /> |Author=Mladá fronta Dnes<br /> |Date=2008-12-20<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Student Jan Havlíček dostal Cenu Jaroslava Heyrovského za maturitní práci o sovách na Šumavě<br /> <br /> Radětice – Když psal student ekologické školy Jan Havlíček svoji maturitní práci o sovách, netušil, že mu nakonec přinese i prestižní Cenu Jaroslava Heyrovského za rok 2008.<br /> <br /> Dvacetiletý absolvent Střední odborné školy pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí převzal ocenění ve středu na pražské Akademii věd z rukou syna prvního českého nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského.<br /> <br /> „Cenu vnímám jako ocenění této práce. Zřejmě odborníky zaujala a může být prospěšná i v praxi,“ uvedl Jan Havlíček, který studuje první rok biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.<br /> <br /> Čtyři roky na 50 stránkách<br /> <br /> Jeho oceněná maturitní práce má název Výskyt sýce rousného, puštíka obecného a kalouse ušatého na Křišťanovsko–Zbytinsku v letech 2005 až 2008. Student prováděl výzkum v této lokalitě, která se nachází na rozhraní okresů Prachatice a Český Krumlov.<br /> <br /> Mapoval aktivitu chráněných sov v souvislosti s počasím a nabídkou potravy a své čtyřleté poznatky shrnul do padesátistránkové práce, kterou doplnil řadou map, fotografií, grafů a tabulek.<br /> <br /> „Téma jsem si vybral sám, protože se zajímám o ornitologii a v oblasti, kde jsem výskyt sov zkoumal, mám chalupu. Slýchal jsem je tam po večerech už předtím a přišlo mi to zajímavé. Proto jsem se o nich chtěl dovědět víc a začal jsem po nich systematicky pátrat,“ řekl nadějný biolog, který se při tomto výzkumu spojil i s dalšími ornitology a využíval v něm i jejich data. Nejvíc spolupracoval s Bohuslavem Kloubcem z CHKO Třeboňsko, který má na starosti mapování ptačí oblasti Boletice, jež je součástí soustavy Natura 2000.<br /> <br /> Pozorování sov není tak jednoduché jako sledování běžných ptáků. Je třeba za nimi vyrazit do lesa v noci, a to ještě jen v některých měsících roku – většinou od ledna či února do dubna nebo května a pak na podzim.<br /> <br /> „Sovy houkají celý rok, ale mají dva výrazné vrcholy, kdy se ozývají nejvíc. A to je právě na jaře, kdy si před hnízděním obhajují svá teritoria a vábí samičky. Druhé období je pak na podzim a je to závislé na klimatických podmínkách,“ objasnil Jan Havlíček.<br /> <br /> Ve své práci prokázal, že když je tuhá zima, při níž je víc dní souvislá sněhová pokrývka a jsou nízké teploty, jsou sovy hůř zaznamenatelné. Zjistil, že tito chránění noční ptáci jsou méně aktivní, i když je krátké jaro, jako bylo loni. A to i navzdory tomu, že následovalo po zimě, která byla poměrně mírná.<br /> <br /> „Ale jiní autoři zase uvádějí, že to je spíš tím, že klimatické podmínky ovlivňují potravu a potrava potom ovlivňuje hlasovou aktivitu sov. Protože když nemají dostatek potravy, musí víc energie investovat do jejího lovu než do obhajování teritoria a lákání samiček,“ srovnává<br /> <br /> mladý ornitolog.<br /> <br /> Přitom ani naučit se rozeznávat hlasy jednotlivých sov v jejich přirozeném prostředí není moc snadné. Nejvýraznější teritoriální hlas lze sice u každého druhu poznat celkem dobře, ale sovy vydávají ještě celé spektrum různých skřeků, a to se rozlišuje hůř.<br /> <br /> Ze čtyřletého pozorování sov v této části Šumavy ve své práci prokázal, že sýc rousný a puštík obecný jsou tam běžnými ptačími druhy, i když puštíků je o něco méně, než je celostátní průměr. Kalous ušatý není na tomto území hojný.<br /> <br /> „Určitě se chci k tomuto mapování ještě vrátit a zkoumat výskyt sov v této lokalitě za delší časové období, protože podle nejnovějších studií by u nás měl sýc časem téměř vymizet,“ shrnul Jan Havlíček.<br /> <br /> Kvůli příliš intenzivnímu hospodaření člověka v krajině totiž tito ptáci přichází o vhodné životní podmínky. Zatímco sovy se zatím drží, z jihočeské přírody se v posledních letech rychle vytrácejí typičtí polní ptáci, jako je třeba vrabec polní či čejka chocholatá.</div>

Admin