<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Region_Jihoz%C3%A1pad_stanov%C3%AD_experty_na_k%C5%AFrovce</id>
		<title>Region Jihozápad stanoví experty na kůrovce - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Region_Jihoz%C3%A1pad_stanov%C3%AD_experty_na_k%C5%AFrovce"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Region_Jihoz%C3%A1pad_stanov%C3%AD_experty_na_k%C5%AFrovce&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T03:30:39Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Region_Jihoz%C3%A1pad_stanov%C3%AD_experty_na_k%C5%AFrovce&amp;diff=96728&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Region Jihozápad stanoví experty na kůrovce |Author=Marie Fialová, ČTK |Date=2003-09-12 |Source=ČTK |Genre=tisk |Respondent…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Region_Jihoz%C3%A1pad_stanov%C3%AD_experty_na_k%C5%AFrovce&amp;diff=96728&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:22:38Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Region Jihozápad stanoví experty na kůrovce |Author=Marie Fialová, ČTK |Date=2003-09-12 |Source=ČTK |Genre=tisk |Respondent…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Region Jihozápad stanoví experty na kůrovce&lt;br /&gt;
|Author=Marie Fialová, ČTK&lt;br /&gt;
|Date=2003-09-12&lt;br /&gt;
|Source=ČTK&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plzeň – Regionální rada regionu NUTS 2 Jihozápad se dnes v Plzni dohodla, že ustanoví vlastní skupinu odborníků, kteří se budou zabývat kůrovcem. Skupina bude mít po čtyřech lidech z Plzeňského a Jihočeského kraje, řekl dnes novinářům po zasedání rady plzeňský hejtman Petr Zimmermann.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Cílem je zmapovat situaci pro rady a zastupitelstva obou krajů a připravit patřičná usnesení, která budou podložena poznatky, které experti získali,“ uvedl. Ve skupině budou zastoupeni starostové obcí, jichž se problém dotýká, lesníci a ochránci přírody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hejtman upozornil, že se kůrovec v poslední době značně rozšířil. „Jsou místa, kde byl ještě před dvěma roky normální les, ale dnes je tady řádění škůdce pořádně znát,“ řekl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve čtvrtek svolal starosty šumavských obcí. Shodli se na tom, že je nutné proti kůrovci tvrději zasahovat a napadené stromy kácet i v takzvané bezzásahové zóně národního parku, i když ministerstvo životního prostředí se spíš přiklání k tomu, aby se volily nedestruktivní metody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proti tomuto postupu není v zásadě ani národní park. „Především je ale nutné říct, kde je nutné zasáhnout a kde se budeme jenom dívat, jak si příroda pomáhá sama,“ řekl ČTK jeho mluvčí Zdeněk Kantořík.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proti kácení napadených stromů vystupují ekologové. Tvrdí, že les a kůrovec musejí existovat společně, že lýkožrout neškodí, ale jen usměrňuje strukturu lesa. Naposledy zabránili v srpnu kácení napadených stromů u pramenů Vltavy v jihočeské části Šumavy. Experti, které pozvalo ministerstvo životního prostředí, doporučili, aby park stromy v této oblasti nekácel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V šumavském národním parku je 1500 hektarů suchého lesa, zejména v bezzásahovém území v okolí Březníku na Modravsku. Při likvidaci vzniklo zhruba 900 hektarů holin. Nyní jsou úspěšně zalesněné, přibližně polovinu sazenic tvoří smrk, druhou buk, jedle, jeřáb a další dřeviny. Na mnoha místech už jsou na těchto holinách i třímetrové a vyšší stromy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Směrem do českého vnitrozemí však na kůrovce čekají desítky tisíc hektarů smrkových monokultur, většinou vysázených v poslední čtvrtině 19. století po velké kůrovcové kalamitě.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>