http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Revitalizace_%C5%A1umavsk%C3%BDch_mok%C5%99ad%C5%AF 2026-05-15T08:12:18Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Revitalizace_%C5%A1umavsk%C3%BDch_mok%C5%99ad%C5%AF&diff=99566&oldid=prev 2015-09-13T10:35:12Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Revitalizace šumavských mokřadů |Author=Klatovský deník |Date=2008-09-06 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent=…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Revitalizace šumavských mokřadů<br /> |Author=Klatovský deník<br /> |Date=2008-09-06<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Bažiny jsou jedním z největších bohatství Šumavy, říká IvanaBufková<br /> <br /> Šumava / Mokrá, vodou nasátá půda není oblíbena ani u zemědělců, ani u lesníků, ani u běžných návštěvníků Šumavy. Mokřadů a bažin se každý bojí. Ve skutečnosti jsou mokřady, lidově zvané bažiny, pro Šumavu pravým požehnáním. „Mokřady a rašeliniště jsou jedním z největších bohatství Šumavy,“ říká IvanaBufková z oddělení ekologie vod a mokřadů Správy NP a CHKO Šumava. „Jako přírodní unikáty s mnoha vzácnými druhy se již dostaly do obecného povědomí. Neméně důležité jsou i z hlediska celkového vodního režimu v krajině. Rašeliniště a další mokřady zadržují vodu a tato jejich role bude čím dál významnější nejen v období přívalových dešťů, ale zejména v horkých obdobích s nedostatkem srážek. Mokřady také významně ovlivňují místní klima, neboť díky výparu vody přispívají k ochlazování krajiny, a podporují tak místní srážky v kratších cyklech.“<br /> <br /> V minulosti byl přístup k rašeliništím zcela odlišný. Pro většinu lidí to byla prostě bahnitá půda. Snahy o jejich využití pro zemědělské a lesnické účely či těžbu rašeliny vedly k častému odvodňování, a tím i degradaci. To postihlo i Šumavu. Správa národního parku Šumava proto již od roku 1999 realizuje ve spolupráci s Národním parkem Bavorský les komplexní Program revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť. Jeho primárním cílem je záchrana odvodněných rašelinišť a celková náprava narušeného vodního režimu v krajině. V uplynulých letech bylo na území NPŠ revitalizováno již přes 500 ha rašelinišť.<br /> <br /> V roce 2008 probíhají revitalizace na dvou lokalitách v oblasti Modravských slatí. „Během července a srpna bylo revitalizováno rašeliniště Nad Rybárnou o rozloze cca 5 ha nedaleko Javoří Pily,“ vysvětluje IvanaBufková. „Toto rašeliniště tvořené malým vrchovištěm s okolními rašelinnými lesy bylo v minulosti drasticky odvodněno až 1,5 m hlubokými rýhami. Silně narušena byla i nedaleká prameniště. Cílem revitalizace bylo zvýšit hladinu podzemní vody, zabránit jejímu nadměrnému kolísání a zmírnit zrychlený odtok vody z lokality způsobený odvodněním. Konkrétně jsme postupovali takto: Rýhy byly skupinou zručných řemeslníků přehrazeny systémem dřevěných hrází s částečným zasypáním úseků mezi hrázemi materiálem z břehů. Odtok vody z pramenišť na dně hluboké rýhy byl vrácen díky přehrádkám a zasypání rýh k povrchu. Za účasti dobrovolníků z Hnutí DUHA bude v následujících měsících provedeno částečné vyplnění úseků mezi hrázemi přírodním materiálem. Tím se usnadní jejich následné zazemnění tak, aby postupně zmizely z krajiny.“<br /> <br /> Během září a října 2008 pak podobným způsobem proběhne i revitalizace rašeliniště Schachtenfilz o rozloze 4 ha nedaleko státní hranice jižně od Javořího potoka. Obě lokality jsou v souvislosti s revitalizací podrobně sledovány – odborníci zde na řadě míst měří hladinu podzemní vody, množství vody odtékající z lokality a také chemismus vody a složení vegetace. Protože tyto faktory prostředí byly zaznamenávány již několik let před revitalizací, bude možné v následujících letech vyhodnotit, nakolik byla provedená revitalizační opatření účinná. Výzkum obou lokalit je od roku 2004 financován z prostředků MŽP přidělených v rámci dotačního titulu Věda a výzkum (VaV).</div>

Admin