<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Rezervace_m%C3%A1_p%C5%AFvodn%C3%AD_hranici</id>
		<title>Rezervace má původní hranici - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Rezervace_m%C3%A1_p%C5%AFvodn%C3%AD_hranici"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Rezervace_m%C3%A1_p%C5%AFvodn%C3%AD_hranici&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T10:49:42Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Rezervace_m%C3%A1_p%C5%AFvodn%C3%AD_hranici&amp;diff=96544&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Rezervace má původní hranici |Author=Ivana Harantová |Date=2003-08-29 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }}…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Rezervace_m%C3%A1_p%C5%AFvodn%C3%AD_hranici&amp;diff=96544&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:21:53Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Rezervace má původní hranici |Author=Ivana Harantová |Date=2003-08-29 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }}…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Rezervace má původní hranici&lt;br /&gt;
|Author=Ivana Harantová&lt;br /&gt;
|Date=2003-08-29&lt;br /&gt;
|Source=Klatovský deník&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Železnorudsko – Přes tři sta dvacet sedm hektarů včetně vodních ploch zaujímá plocha národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, která byla na Železnorudsku vyhlášena v roce 1933. Dodnes se rozkládá v původních hranicích. Obě jezera vznikla činností ledovců v morénách, pozůstatky ledovcové činnosti jsou také kamenná moře na území rezervace i v jejím okolí. „Národní park Šumava ponechal při svém vzniku obě jezera i Jezerní horu mimo své hranice, protože jsou od centrální Šumavy oddělena státní silnicí a hustě osídlenou a turisticky využívanou železnorudskou kotlinou,“ vysvětluje Jaroslav Benda, klatovský oblastní inspektor Lesů České republiky, jejichž železnorudská správa tamní porosty spravuje. Dnešní smrkové porosty v rezervaci jsou stejnověké a monokulturní, a jak Benda říká, z lesnického hlediska není pochyb o jejich umělém založení – v některých částech rezervace více než pře dvěma sty lety. Podle něj dospěly téměř do stádia přirozeného rozpadu, jenž může být urychlován i působením exhalací. Pro lesníky z toho vyplývá jediné: porosty na Jezerní hoře jsou extrémně ohroženy kůrovcem. „Stejně jako na jiných šumavských vrcholech i na Jezerní hoře v posledních letech probíhá boj o udržení zdravého zeleného lesa bez trčících souší a travou zarostlých holin,“ upozorňuje inspektor. (Podrobně jsme informovali včera.)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>