http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Rok_%C5%A1umavsk%C3%A9_vesnice%2C_2008%2C_Doslov 2026-05-14T19:19:09Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Rok_%C5%A1umavsk%C3%A9_vesnice,_2008,_Doslov&diff=103062&oldid=prev 2015-09-13T10:52:45Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{PrefBankArticle |Title=Rok šumavské vesnice, 2008, Doslov |Author=Marie Bubeníková |Date=2008 |Source=Bubeníková, M.: Rok šumavské vesnice |Genre…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{PrefBankArticle<br /> |Title=Rok šumavské vesnice, 2008, Doslov<br /> |Author=Marie Bubeníková<br /> |Date=2008<br /> |Source=Bubeníková, M.: Rok šumavské vesnice<br /> |Genre=vzpomínky<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Doslov je vlastně poděkováním všem, kteří mi ochotně pomohli dát tuto knížečku dohromady.<br /> <br /> A tak děkuji Obecnímu úřadu a panu Žitnému za zapůjčení kroniky, panu Pěnkovi a Horpeniakovi z Muzea Šumavy za trpělivost s mými všetečnými otázkami a za svolení použít některé materiály muzea, muzeu na Dobré Vodě za zápisky o židovské obci a hlavně všem pamětníkům poválečné doby, kteří mi vyprávěli a vyprávěli.<br /> <br /> Velký dík patří paní učitelce Blahůtové, která mne naučila milovat češtinu a paní učitelce Ivaně Šafránkové, která mi dala chuť psát a svým vyprávěním starých příběhů podnítila můj zájem o staré zvyky Šumavy. Nejvíc ale děkuji mým rodičům, kteří doma často vyprávěli o tom, jak se dřív žilo a já měla z čeho čerpat. Samozřejmě nevynechám poděkování starým občanům jak české, tak německé národnosti, kteří mi svým povídáním kdy a kde co bylo hodně pomohli. Škoda, že se jich většina vydání knihy nedočkala..., jako paní Nikodémová, Leindsteinerová, Švarcová, Boudová a další.<br /> <br /> Všechno, co je v knize napsáno, jsem tedy někde a od někoho slyšela, jak v dětství, tak zcela nedávno. Jsou zde výpisky ze starých knih, starých deníčků hospodyněk, recepty od mé babičky a jejích vrstevnic, které jsem sbírala od 15 let. Jsou tu i malé citace z děl pana K. Čapka a J. Š. Baara Zahradníkův rok a Hanýžka a Martínek.<br /> <br /> Chtěla jsem dnes mladým lidem, kteří zde žijí, předvést okolí v dřívějších časech. Vím, že jsme v Sudetech, a tak je třeba brát v úvahu, že zde převážně zaznívala němčina, ale do 2. světové války neměli sousedi české a německé národnosti důvod se nepřátelit, proto jsem národnost nerozlišovala a jmenovala jsem je našimi předky...<br /> <br /> Zároveň mé díky patří všem, kdo pomáhali této knížce na svět, rodině za trpělivost, Jiřině Rippelové za podporu, panu Josefu Černému za ochotu namalovat ty krásné obrázky a kamarádce Veronice za digitální fotoaparát, kterým jsem mohla zdokumentovat současnost.<br /> <br /> Bez těchto lidí by kniha asi nevyšla nebo by vypadala jinak.</div>

Admin