http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Roubenky%3A_M%C3%ADsta_pro_%C5%BEivot_i_muzea 2026-05-15T13:46:27Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Roubenky:_M%C3%ADsta_pro_%C5%BEivot_i_muzea&diff=99248&oldid=prev 2015-09-13T10:33:34Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Roubenky: Místa pro život i muzea |Author=Jan Štifter |Date=2008-12-03 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Roubenky: Místa pro život i muzea<br /> |Author=Jan Štifter<br /> |Date=2008-12-03<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Na jihu Čech se nachází asi tři sta chráněných staveb, které mají dřevěné konstrukce. Nejzajímavější je ve Vitějovicích<br /> <br /> Jižní Čechy – Pokud by se chtěl turista pokochat pohledem na stará roubená stavení, zřejmě by vyrazil do Českého ráje nebo Podkrkonoší. Jižní Čechy by si vybral spíše při cestě za selským barokem.<br /> <br /> Tak ostré ovšem rozdíly mezi kraji nejsou. I v jižních Čechách se nachází řada roubenek, které si zaslouží pozornost. Už proto, že tu stojí nejstarší venkovská roubená stavba v České republice. Vznikala v době, kdy Kryštof Kolumbus přistál u břehů Ameriky.<br /> <br /> Kde můžeme dřevěné domy najít? V jižních Čechách existuje hned několik lokalit, kde se jich dochovalo více. Příznačná je tím například Šumava či severní Táborsko. Narazíme na ně ale i jinde. Třeba v Římově na Českobudějovicku nebo Mirkovicích, které leží mezi Českým Krumlovem a Velešínem.<br /> <br /> Římovská roubenka patří mezi raně novověké sruby. Stojí nedaleko náměstí a dnes uvnitř funguje muzeum vláčků. Dlouho se o jejím stáří nevědělo. Na konci devadesátých let ale obecní úřad přistoupil k rekonstrukci, která prozradila, že nejstarší části jsou z doby krátce před třicetiletou válkou.<br /> <br /> „Ukázalo se, že některé konstrukce pocházejí asi z roku 1611. Strop je mladší, ten vznikl kolem roku 1770,“ přiblížila Lenka Grimmová z místního muzea.<br /> <br /> Expozice tu připomíná bývalou koněspřežní železnici vedoucí z Českých Budějovic do Lince a jejího projektanta Františka Antonína Gerstnera, který měl na římovském zámku projekční kancelář. Lidé si tu také mohou prohlédnout část srubu.<br /> <br /> „Vnitřek je odkrytý, zájemcům to rádi ukážeme,“ slibuje Grimmová. Muzeum je přístupné od července do konce srpna denně mimo pondělí a čtvrtka, bránu tu ale po předchozí domluvě otevřou i jindy.<br /> <br /> Roubené místnosti, dokonce středověké, se výjimečně dochovaly i ve městech, třeba v Českých Budějovicích či Českém Krumlově. Tam se ale většinou jedná o roubené části zděných staveb, které sloužily jako tepelná izolace. Zatím posledním objevem tohoto druhu je trámková konstrukce vložená ve světnici domu v Kanovnické ulici v Českých Budějovicích.<br /> <br /> Mezi nejzajímavější roubenky na jihu Čech se ovšem řadí dům ve Vitějovicích na Prachaticku. Na první pohled stavení příliš nevyniká. Přesto se jedná o poklad lidové architektury – nejstarší roubenku ve vesnickém prostředí na území České republiky. Málem přitom podlehla demolici. Dům koupili v roce 1995 manželé Zámečníkovi s tím, že vybourají některé zdi. Dokonce už koupili i cihly na stěny nové. Testy dřeva ale ukázaly, že pochází z devadesátých let 15. století. Převážně jedlové kmeny stavaři káceli v zimě mezi roky 1491 a 1492.<br /> <br /> „Stavba vyrostla buď hned v roce 1492, nebo brzy potom, bezpochyby nejpozději do roku 1495. Datování je blízké dosud nejstarší roubené obytné místnosti v Sakách na Slánsku, pro kterou se dřevo kácelo mezi lety 1494–1495,“ uvedl pražský historik architektury Jiří Škabrada.<br /> <br /> Zámečníkovi opravovali dům několik let. Mají novou kuchyň, koupelnu, v místnostech na ně však dýchá historie. V domě už schází jen pec.<br /> <br /> „Rádi bychom ji tam měli, k takovému objektu prostě patří. Ale zatím na ni nejsou peníze. Když jsme se ptali u specializovaných firem, vyčíslily nám její stavbu na více než dvě stě tisíc korun,“ sdělila spolumajitelka Marie Zámečníková.<br /> <br /> Odborníci je chválí za to, že neutekli od zodpovědnosti a do rekonstrukce jedinečného domu se pustili. To se totiž často nestává. Lidé se obávají, aby je památkáři nenutili k náročným opravám, a tak se snaží náhlé objevy před nimi zatajit. Nebo k nim alespoň zamezit přístup.<br /> <br /> Příkladem je českobudějovická Husova ulice v lokalitě Čtyři Dvory. Na jaře letošního roku tam ustoupilo několik domů nové výstavbě. Obnažila se tak zeď sousední stavby, kterou tvořily trámy. Objevil se unikátní středověký srub? Ptali se památkáři a začali vyjednávat s majiteli.<br /> <br /> Vlastníci dělali problémy. Nechtěli povolit průzkum. Po dlouhých jednáních se nakonec s památkáři domluvili. Výsledek ale historiky zklamal. Dřevo bylo ve stavu, kdy nedokázali určit jeho stáří. Jisté je jen to, že objekt vznikl do poloviny devatenáctého století.<br /> <br /> „Zjistili jsme, že se skutečně jedná o zbytek srubu. Takové domy tu vznikaly v době před rokem 1850,“ poznamenal tehdy Daniel Šnejd z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.<br /> <br /> Odborníci tu narazili na další problém, který omezuje výzkum roubenek. Dřevo bývá poškozené, a dendrochronologická laboratoř je proto nedokáže přesně datovat.<br /> <br /> Ochranu má přes tisíc venkovských usedlostí<br /> <br /> Na jihu Čech je památkově chráněno přes tisíc venkovských usedlostí. Jaké množství z nich skrývá dřevěné konstrukce, strohé statistiky neprozrazují. Odborníci odhadují, že přibližně jedna třetina nebo spíše čtvrtina.<br /> <br /> Většina z nich má stejný základní půdorys. Dům je rozdělený na tři díly – předsíň s černou kuchyní, světnici a komoru. Výjimkou z tohoto pravidla jsou typy inspirované architekturou ze vzdálenějších oblastí. Například ve Volarech se dochovaly takzvané alpské domy.<br /> <br /> „Mají podstatně jinou dispozici. Tenhle typ domu sem přinesli osadníci z alpských zemí, vyskytuje se v Rakousku a v Bavorsku,“ uvedl náměstek ředitele Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Vlastislav Ouroda.<br /> <br /> Ke každodennímu bydlení však roubenky už zpravidla neslouží. Lidé je využívají spíše jako chalupy. Realitní makléři ovšem potvrzují, že Jihočeši tíhnou spíše ke kamenným stavbám. Roubenky si vybírají například Pražané, a to v lokalitách blízkých hlavnímu městu.<br /> <br /> „Mám pocit, že pokud by si měli Jihočeši vybírat mezi zděným a roubeným domem, spíše by se přiklonili ke zděnému. Více takovým objektům věří,“ sdělila Hana Kovandová, obchodní ředitelka českobudějovické realitní kanceláře Stejskal.<br /> <br /> „Stavba vyrostla buď hned v roce 1492, nebo brzy potom, bezpochyby nejpozději do roku 1495.“ Jiří Škabrada o roubence ve Vitějovicích.<br /> <br /> „Jihočeši se spíše kloní ke zděným stavbám. Více takovým objektům věří.“ Hana Kovandová, RK Stejskal</div>

Admin