http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Rozs%C3%A1hl%C3%A9_polomy_zabr%C3%A1nily_roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD_k%C5%AFrovce_na_%C5%A0umav%C4%9B 2026-04-23T12:18:56Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Rozs%C3%A1hl%C3%A9_polomy_zabr%C3%A1nily_roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD_k%C5%AFrovce_na_%C5%A0umav%C4%9B&diff=102826&oldid=prev 2015-09-13T10:50:59Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Rozsáhlé polomy zabránily rozšíření kůrovce na Šumavě |Author=Robert Malota |Date=1999-07-21 |Source=Mladá fronta Dnes…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Rozsáhlé polomy zabránily rozšíření kůrovce na Šumavě<br /> |Author=Robert Malota<br /> |Date=1999-07-21<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Brouk nalétl hlavně do smrků, které sklátila říjnová vichřice Vimperk - Silná vichřice, která se Šumavou prohnala koncem října loňského roku a způsobila rozsáhlé polomy, nakonec lesům v jihozápadním pohraničí paradoxně prospěla, když pomohla zabránit výraznějšímu rozšíření kůrovce do dalších částí národního parku včetně přírodně nejcennějších prvních zón. &quot;Potvrdilo se, že pokud bude v lese ležet více než šedesát tisíc polomů a vývratů, sníží se počet kůrovcem napadených stromů v prvních zónách, což bude znamenat i méně asanací v těchto oblastech,&quot; uvedl náměstek ředitele vimperské Správy Národního parku Šumava Vladimír Zatloukal. Vysvětlil, že na území, kde po větrné smršti padlo nejvíce stromů, brouk nalétl především do ležících smrků, z nichž byly připraveny přirozené lapáky. To potvrdil i člen Hnutí Duha Jiří Koreš, který vývoj kůrovcové kalamity na Šumavě sleduje už několik let. &quot;Na kalamitních plochách jsem viděl, že napadení stojících stromů bylo minimální, ale všechno, co leželo na zemi, brouk zasáhl velmi intenzivně,&quot; řekl Koreš. Náměstek správy parku Zatloukal uvedl, že se nenaplnily původní odhady, podle nichž v prvních zónách, které zůstávaly donedávna bezzásahové, bylo potřeba pokácet deset až dvanáct tisíc stromů. &quot;Zatím jsme v těchto oblastech porazili 1200 stromů a dalších devět stovek je k asanaci připraveno,&quot; upřesnil Zatloukal. Řekl, že do konce června lesníci na území parku zpracovali bezmála sto tisíc polomů. &quot;Každý mrtvý strom, který jsme využili jako lapák, zachránil další dva až tři zdravé smrky,&quot; dodal náměstek. Jiří Koreš z Hnutí Duha upozornil, že v této situaci bude důležité, aby se polomové dříví s nalétnutým kůrovcem podařilo zpracovat ještě předtím, než z něho během několika týdnů stačí vylétnout nová generace brouka. &quot;Další postup kůrovce závisí také na počasí. Pokud bude sucho a dlouhodobá vedra, stromy to oslabí a vývoj kůrovce naopak urychlí,&quot; varuje Koreš. Jak zdůraznil, nejnovější zkušenosti potvrzují, že kůrovcová situace na Šumavě letos nebyla tak dramatická, aby ministerstvo životního prostředí muselo povolit kácení v prvních zónách parku. &quot;Myslím proto, že zbytečně padlo i dvanáct stovek stromů, které už správa parku v prvních zónách nechala pokácet,&quot; řekl Koreš.</div>

Admin