http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Rychle_vyrostly%2C_rychle_zest%C3%A1rly 2026-05-15T07:19:23Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Rychle_vyrostly,_rychle_zest%C3%A1rly&diff=98595&oldid=prev 2015-09-13T10:30:50Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Rychle vyrostly, rychle zestárly |Author=Ivana Harantová |Date=1998-03-18 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Rychle vyrostly, rychle zestárly<br /> |Author=Ivana Harantová<br /> |Date=1998-03-18<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Zachraňují smrky, než je sežere kůrovec<br /> <br /> Letošní práce na záchraně nejhodnotnějšího jádra původní populace horského šumavského smrku zahájili v těchto dnech pracovníci Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (NP a CHKOŠ).<br /> <br /> V nejcennějších lokalitách hrozí vzhledem k nebezpečí kůrovcové kalamity riziko, že některé dosud živé, vysoce kvalitní původní smrky podlehnou tomuto hmyzímu škůdci. Jde například o území v blízkosti Modravy, oblast Plesné nad jezerem Laka, příhraniční zónu u Srní a podobně. Během tohoto měsíce proto budou z původních smrků odebrány rouby, které by se měly stát základem pro založení klonového archivu a semenného sadu.<br /> <br /> „Relativně malé rouby, jejichž odebrání nijak neohrozí další růst stromů, budou používány dvojím způsobem. Jednak se využijí pro takzvané vysoké roubování, což znamená, že na několik větví zdravého smrčku o výšce 1,3 až 1,5 metru se naroubuje genofond původního šumavského smrku. Odebrané rouby se mohou použít také jako matečnice. To znamená, že se zasadí a ze vzrostlých stromů se budou získávat semena,“ vysvětlil mluvčí Správy NP a CHKOŠ Zdeněk Kantořík.<br /> <br /> Příčinou této snahy pracovníků správy národního parku je fakt, že šumavské lesy z velké části tvoří nepůvodní porosty, v posledním půlstoletí oslabené trvale znečištěným ovzduším, kyselými dešti, skleníkovým efektem a nevhodným hospodařením. Po větrné a následně kůrovcové kalamitě z poslední čtvrtiny minulého století zůstalo na Šumavě přes dvacet tisíc hektarů holin. Pro nedostatek původního šumavského sadebního materiálu byl dovezen sice rychle rostoucí, ale geneticky nepůvodní smrk, sázený v této oblasti v podstatě jako monokulturní les.<br /> <br /> „Tyto stromy, kterým je dnes sto, sto dvacet let, předčasně stárnou a disponují vitalitou srovnatelnou se smrky ve věku 250 až 300 let,“ uvedl Kantořík. „Do míst, kde původně rostly, tedy v polohách do 1 100 metrů, se snažíme vrátit smíšené porosty, kromě smrku tedy také jedli, buk, javor, jilm a podobně.“</div>

Admin