http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Rys_zv%C4%9B%C5%99i_ne%C5%A1kod%C3%AD%2C_%C5%99%C3%ADk%C3%A1_v%C4%9Bdec 2026-05-17T02:46:12Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Rys_zv%C4%9B%C5%99i_ne%C5%A1kod%C3%AD,_%C5%99%C3%ADk%C3%A1_v%C4%9Bdec&diff=99544&oldid=prev 2015-09-13T10:35:05Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Rys zvěři neškodí, říká vědec |Author=Jitka Šrámková |Date=2008-02-20 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Responde…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Rys zvěři neškodí, říká vědec<br /> |Author=Jitka Šrámková<br /> |Date=2008-02-20<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=Luděk Bufka <br /> }}<br /> Luděk Bufka ze správy šumavského národního parku dlouhodobě zkoumá život rysů. V rozhovoru pro Mladá frontaDnesříká, že šelma přináší do krajiny rovnováhu a navíc je zvěř díky ní mnohem vitálnější.<br /> <br /> Plzeň – Šumava bývala po staletí jeho přirozeným domovem. Pak jej vyhubili lovci. Dnes patří rys, známá kočkovitá šelma, k velmi vzácným druhům.<br /> <br /> Luděk Bufka, vědec ze šumavského národního parku, tvrdí, že zvíře zdaleka tolik neškodí zvěři, jak často říkají myslivci. Naopak. „Životaschopná populace rysa ostrovida na Šumavě a v jejím podhůří je důležitá i pro myslivce. Rys přináší do krajiny rovnováhu, díky němu je zvěř vitálnější,“ vysvětluje Luděk Bufka.<br /> <br /> Čas od času se objeví zprávy, že někde řádil rys, že učinil myslivcům nedozírné škody. Je člověku nebezpečný?<br /> <br /> Rys se lidem vyhýbá, žije velice skrytě, takže pro nás vědce je jeho sledování velice obtížné. Proto využíváme sledování s pomocí GPS systému.<br /> <br /> Kolik rysů tak sledujete?<br /> <br /> Jeden rys je označen na bavorské straně v rámci partnerského projektu, jednu šelmu jsme označili na české straně. Tu se nyní snažíme odchytit a přeznačit, protože baterie v GPS zařízení se v nejbližší době vybije. Máme v plánu označit ještě několik dospělých zvířat, abychom mohli populaci detailně zmapovat.<br /> <br /> Co s pomocí GPS vyzkoumáte?<br /> <br /> Sledujeme, v jakém teritoriu se rys pohybuje, kde žije a co v které chvíli podniká.<br /> <br /> Jak silná je populace rysů na Šumavě? Ubývá v posledních letech těchto vzácných šelem?<br /> <br /> Celkem se v jižních a západních Čechách a na navazující německé a rakouské straně pohybuje kolem 60 rysů. Od poloviny devadesátých let je populace v oblasti horské Šumavy stabilizovaná. Žije tam odhadem 30 šelem. Důvodem stability je vyvážený vztah k hlavním druhům kořisti. Ke kolísání počtů docházelo v minulosti v podhůří Šumavy.<br /> <br /> Bylo to tím, že zvířata cítila nebezpečí ze strany myslivců?<br /> <br /> I to mělo vliv. Aby se zamezilo ilegálnímu lovu, uvažovalo se v 90. letech o jeho povolení.<br /> <br /> Myslivci argumentují tím, že rys snižuje počty zvěře a že při lovu je vlastně konkurentem myslivců. Říkají také, že kvůli rysovi je zvěř ostražitější a je těžší ji ulovit. Jak je možné myslivce přesvědčit?<br /> <br /> Říkám jim, že rys přináší do krajiny rovnováhu. Zvěř se chová přirozeně, díky rysovi je vitálnější. I sami myslivci to uznávají, díky rysovi je zvěř i trofejově zajímavější. Myslivec by měl mít radost, že loví například srnce, který se chová v přírodě přirozeně. Říkám jim, že jakýkoli nepřirozený zásah do krajiny včetně přikrmování má neblahý vliv na populaci zvěře. Přikrmování může například vyvolat soustředění zvěře a kočka tam pak může zabít i několik kusů srnčího nebo jeleního. Když se to stane v malé honitbě, tak to myslivci považují za velkou ztrátu. Takže často vyvinou obrovský mediální tlak vedený v osobní rovině, přestože se tam rys třeba čtyři roky předtím vůbec neukázal. Ale lidé už si neuvědomí, že podmínky byly nepřirozeně nastavené. Reakce myslivců jsou dány i ekonomikou.<br /> <br /> Majitelé pozemků někdy nastaví neúnosně vysoký nájem honiteb, a myslivci jsou tak ve vleku finančních problémů. Přitom by měli mít na srdci ekologickou rovnováhu v honitbě.<br /> <br /> Vaší snahou je zvýšit počty rysů na Šumavě?<br /> <br /> Je to původní druh, který s sebou nese zvýšení stability přírody i vitality ostatních druhů. Proto hlavní náš cíl není zvýšit počty tohoto druhu, ale zachovat životaschopnou populaci. Jde nám o jistotu, že rys na Šumavě přežije i v následujících generacích. Životaschopnost se odvíjí i od toho, jestli je populace geneticky izolovaná. Dobré je, aby byly šumavské šelmy v kontaktu s dalšími populacemi, třeba s rysy v Beskydech. Vliv má samozřejmě i tlak mysliveckých sdružení na odlov zvířat. To všechno spolu soutěží a rozhoduje o přežívání rysí populace.<br /> <br /> Jaká další nebezpečí na rysa číhají?<br /> <br /> Stejně jako pro ostatní velké savce je problémem nárůst automobilové dopravy, protože frekventované silnice i dálnice fungují jako bariéry, které snižují prostupnost krajiny. Rys pak jen těžko migruje. Omezuje se tak kontakt a tok genů mezi populacemi, čímž se snižuje jejich životaschopnost. Navíc stále víc zvířat umírá pod koly vozidel.<br /> <br /> Jak se rys na Šumavu dostal?<br /> <br /> Dnešní populace je výsledkem znovuvysazení tohoto původního druhu v 70. a 80. letech.<br /> <br /> Kdo je Luděk Bufka<br /> <br /> – Pracovník Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde se věnoval výzkumu drobných savců V národním parku k nim přibyli i velcí savci, mezi nimi i rys ostrovid Třiačtyřicetiletý Luděk Bufka se ve volném čase věnuje popularizaci vědy, například formou přednášek</div>

Admin