http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=S_k%C5%AFrovcem_si_p%C5%99%C3%ADroda_porad%C3%AD_sama 2026-05-15T04:58:22Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=S_k%C5%AFrovcem_si_p%C5%99%C3%ADroda_porad%C3%AD_sama&diff=101439&oldid=prev 2015-09-13T10:44:46Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=S kůrovcem si příroda poradí sama |Author=Lidové noviny |Date=2009-01-23 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=S kůrovcem si příroda poradí sama<br /> |Author=Lidové noviny<br /> |Date=2009-01-23<br /> |Source=Lidové noviny<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Svinná Lada – Nezasahování proti kůrovci na Šumavě je správné a příroda si s uschlými lesy sama poradí. Tvrdí to představitelé správy národního parku, kteří dnes zveřejnili výsledky rozsáhlého zhruba desetiletého výzkumu. V něm konkrétními čísly z terénního bádání dokazují, že pod vrstvou zničeného lesa vyrůstají nové stromy, a dochází tak k přirozené obnově horských smrčin, unikátních lesů na Šumavě.<br /> <br /> Správa parku přitom řadu let čelí kritice hlavně regionálních politiků, kteří volají po těžbě napadených stromů. Tým pracovníků parku spolu s vědci ze sousedního parku Bavorský les mapoval zhruba 1300 hektarů území modravských plání, které patří k nejchladnějším a nejvlhčím územím v Česku. Sníh zde dosahuje až třímetrové výšky a leží skoro 200 dní v roce. Právě v této lokalitě jsou lesy tvořeny vzácnými horskými smrčinami.<br /> <br /> Vědcům se podařilo zmapovat celý průběh fáze rozpadu lesa po napadení kůrovcem. Využili k tomu nejmodernější techniku od leteckého monitoringu až po infračervené snímky. Výzkum přitom pracovníci parku opírali o šetření z roku 1998. Tyto výsledky pak porovnávali s vlastním zkoumáním, kdy počítali mladé stromky rostoucí v přírodním lese, kde dočasně uschla většina starých stromů.<br /> <br /> Pesimistické prognózy končí v říši pohádek<br /> <br /> Zjistili, že na stejném území roste v průměru 2500 smrčků na každý hektar. K obnově pralesa by přitom stačilo jen asi 500 kusů. Uvedená čísla tak podle nich dokazují, že ponechání lesa napospas přírodě je správná cesta. „Není třeba mít obavy o budoucnost horských smrčin na Šumavě. Sama příroda ví nejlépe, jak má les na Šumavě vypadat, zvláště pak v horských smrčinách. Tam opravdu člověk nic lepšího nevymyslí,“ řekl ředitel šumavského parku František Krejčí. Hnutí Duha výsledky sčítání mladých stromků v okolí Modravy uvítalo. Za hranicemi v Bavorsku mají podle ekologů stejné výsledky už řadu let. „Pesimistické prognózy některých politiků, že na Šumavě kůrovec zahubil les, tedy definitivně končí v říši pohádek,“ uvedl Jaromír Bláha z Duhy.<br /> <br /> Starostové a regionální politici nechtěli výsledky výzkumu příliš komentovat. O tom, že je park zveřejnil, se prý dozvěděli od novinářů. „Oficiálně o tom zatím nevím. Nechtěl bych se vyjadřovat k tomu, co jsem neviděl,“ uvedl šéf Svazu obcí Národního parku Šumava František Nykles. Podle starosty Modravy Antonína Schuberta zase správa parku hovoří jen o oblastech, kde se les obnovuje. „Já zase vím o lokalitách, kde se vůbec neobnovuje. Navíc 20 až 30 let je ve věku lesa jen nepatrný zlomek a znovu nám vyrůstá stejnověký a jen smrkový les, místo aby skladba stromů byla pestřejší,“ řekl Schubert.<br /> <br /> Národní park Šumava s 16.827 hektary spolu s Národním parkem Bavorský les s 5843 hektary horských smrčin představují největší souvislý areál tohoto typu lesa ve střední Evropě. Na Šumavě lze smrkové horské lesy staré 150 a více let vidět například v okolí hory Poledník, v oblasti Tříjezerní slatě, v okolí Březníku či na Pramenech Vltavy.</div>

Admin