http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Schengen_dal_sbohem_v%C5%A1em_kr%C3%A1l%C5%AFm_%C5%A0umavy 2026-05-15T09:18:40Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Schengen_dal_sbohem_v%C5%A1em_kr%C3%A1l%C5%AFm_%C5%A0umavy&diff=102426&oldid=prev 2015-09-13T10:49:21Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Schengen dal sbohem všem králům Šumavy |Author=tš |Date=2007-12-22 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Kv…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Schengen dal sbohem všem králům Šumavy<br /> |Author=tš<br /> |Date=2007-12-22<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Kvilda - Jmenovali se Hasil, Kilián nebo Nowotný. Králové Šumavy z literárního zpracování nebo podání pamětníků. Od včerejška by mohli projít do Bavorska svobodně a beze strachu o život.<br /> <br /> Nakolik jsou jejich postavy reálné? Jednu z legend oživil spisovatel Rudolf Kalčík podle vyprávění lidí kolem Kvildy, kde sloužil jako pohraničník. Vypráví o králi Šumavy jménem Kilián. Vodil v létěch 1948 až 1951 takzvané kopečkáře bažinami přes Medvědí potok a Chalupskou slať až do bavorského Finsterau. Model tohoto pašeráka lidí dnes vystavuje hotel U Krále Šumavy na Kvildě. U panáka s fajfkou se fotí především němečtí turisté.<br /> <br /> Ani pořádně nevím, jestli je ten příběh pravdivý. Krále tady ale máme a je pro hosty zajímavý, říká majitel hotelu Daniel Žlebek, který se na Kvildu přistěhoval a nemá tady kořeny. Podobně mluví i další podnikatelé například v Českých Žlebech, odkud pochází příběh o jiném králi -Josefu Hasilovi.<br /> <br /> Ve dne vozil proviant rotě pohraniční stráže a v noci převáděl cestou přes německou osadu Krásná Hora, srovnanou později se zemí. Podle těchto pramenů byli nejznámější šumavští králové dva. Zatímco z Kvildy vedla strastiplná pašerácká cesta do Bavorska dlouhá přes dvacet kilometrů, z Českých Žlebů to bylo na hranice jen tři kilometry - po trase bývalé Zlaté stezky.<br /> <br /> Bratři Josef a Bohouš Hasilové z Husince skončili po pár letech. Mladšího Bohouše příslušníci státní bezpečnosti chytili a při výslechu podle místních lidí zavraždili. Je tajně pochovaný na hřbitově v Českých Žlebech u zdi. Josef utekl do Kanady.<br /> <br /> Starostka Stožce Zdeňka Lelková, která žije v Českých Žlebech, pověsti o králi Šumavy slyšela často. Je to ale z padesáté ruky. Nikdo neví, co je pravda. Na hranicích umírali lidé, ale byli to i finančníci a strážci, podotýká Lelková.<br /> <br /> Skutečná fakta o králi Šumavy přitom stále čekají na otevření. Stopy leží v prachatickém archivu, který má i protokoly z výslechů státní bezpečnosti.<br /> <br /> Jsou tam i dokumenty kolem bratrů Hasilových. Na jejich otevření je podle mě ještě brzo. Pamětníci těch dob stále žijí, soudí ředitelka archivu Jana Koutná.<br /> <br /> Nejenom po roce 1951, kdy hranice rozdělila železná opona, ale i ještě před ní, totiž pohraničníkům a státní bezpečnosti pomáhali někteří místní lidé. Dělali falešné převáděče a naváděli nic netušící klienty přímo k zatčení.<br /> <br /> V Českých Žlebech si lidé vyprávějí, že Josef Hasil se tu objevil po roce 1990. Přijel z Kanady. Schengen možná odnese i část tajemství kolem dramat na hranicích. Určitě bychom při jeho oslavách neměli zapomínat na ty, kteří zde umírali, řekl převor cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě Justin Berka.</div>

Admin