Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Smrky by mohly žít |Author=Josef Řežábek |Date=2010-01-19 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} K činnosti…“

2015-09-13T10:37:50Z

Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Smrky by mohly žít |Author=Josef Řežábek |Date=2010-01-19 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} K činnosti…“

Nová stránka

{{MediaBankArticle
|Title=Smrky by mohly žít
|Author=Josef Řežábek
|Date=2010-01-19
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
K činnosti NPŠ se již vyjádřilo v průběhu posledních let řada fundovaných odborníků i čtenářů. Jisté je jenom to, že byly zničeny nádherné smrkové porosty – pýcha Šumavy, porosty staré 150 a více let, které mohly ještě další desetiletí žít. Vize 2020 by neměla býti podepsána, dokud nebude doplněna o opatření, které zajistí, že zbylé porosty ve stáří 100 a více let již nebudou v takové míře poškozeny kůrovcem a zůstanou zachovány pro další generace.

Velkou chybou pracovníků NPŠ bylo, že nenavázali dobrou spolupráci s odbornou lesnickou veřejností, tak jako v krkonošském parku. Zabránilo by se tak některým neuváženým krokům, které nepříznivě ovlivnily situaci na Šumavě. Bylo možné vytvořit méně bezzásahových oblastí i třeba větších, kdy by bylo po vzoru Boubínského pralesa možno vytvořit ochranná pásma zabraňující velkému náletu kůrovce z bezzásahových oblastí, a zachránit tak velké plochy krásných lesů. O nedostatečné znalosti pracovníků NPŠ a výzkumných pracovníků svědčí na příklad prohlášení, které potvrdil i ředitel NPŠ, že kůrovec již mladé nově vzrostlé smrky nenapadá a že se rozšiřuje jen do vzdálenosti 200 metrů. Již v roce 1952 uvedl v publikaci o kůrovci prof. Pfeffer, že nejškodlivější druh kůrovce napadá smrky starší 80 let a mladší jen při té největší kalamitě a to z prostého důvodu, že pro svůj vývoj potřebuje sílu lýka, kterou mladé stromky nemají. O doletu kůrovce se jistě všichni přesvědčili a hranice 200 metrů je směšná. Stejně nedůvěryhodně působí i vyjádření ekologa DUHY p. Bláhy o možnosti pěstování lužních lesů v podhůří a kontroverzní vyjádření o využití biomasy. Svědčí to o jeho slabých znalostech lesnické problematiky. Pracovníci NPŠ se nemohou uzavřít připomínkám odborné veřejnosti a také se nemohou zbavit odpovědnosti za stav přírody na Šumavě.

Smrky by mohly žít - Historie editací

Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Smrky by mohly žít |Author=Josef Řežábek |Date=2010-01-19 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} K činnosti…“