http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Spr%C3%A1va_parku_h%C3%A1j%C3%AD_sv%C5%AFj_postup 2026-05-16T01:26:08Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Spr%C3%A1va_parku_h%C3%A1j%C3%AD_sv%C5%AFj_postup&diff=97401&oldid=prev 2015-09-13T10:25:26Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Správa parku hájí svůj postup |Author=Ivana Harantová |Date=2002-06-13 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Správa parku hájí svůj postup<br /> |Author=Ivana Harantová<br /> |Date=2002-06-13<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumava – Kácení stromů v nejcennějších částech Šumavy, jež reprezentují první zóny ochrany přírody, kritizuje Hnutí Duha. Jeho zástupci upozorňují, že početnost kůrovce je letos už v základním stavu, ale správa parku sama sobě kácení opět povolila.<br /> <br /> „Porážení stromů v nejcennějších lokalitách, které údajně kvůli kůrovci správa prosazuje, je v příkrém rozporu s posláním tohoto unikátního území i s běžnou praxí v Evropě,“ argumentují ekologičtí aktivisté v souvislosti s případem pokácených kmenů, které zmizely z první zóny Ptačí slať, ačkoli tam měly být ponechány k zetlení.<br /> <br /> „Pokud jde o ztracené kmeny, vyčkáme rozhodnutí České inspekce životního prostředí, která vyšetřovala přímo na místě. Pokud ovšem jde o věcnou podstatu celé záležitosti, odmítá vedení správy systémovou chybu. Opatření proti šíření kůrovce v prvních zónách parku jsou jednoznačně účinná a v uplynulých třech letech pomohla výrazně utlumit kůrovcovou kalamitu,“ namítá mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík a dodává, že v roce 1999 bylo v 1. zónách asanováno zhruba deset tisíc krychlových metrů napadených stromů, o rok později pět tisíc a loni už jen šestnáct set padesát kubíků.<br /> <br /> „K zásahům proti kůrovci správu nevedly ekonomické zájmy – naopak, opatření v 1. zónách si už vyžádala několik milionů korun,“ upozorňuje Kantořík. Jak říká, nečinnost by pro správu parku byla pohodlnějším řešením, podle něj by však s vysokou pravděpodobností znamenala další plošné rozpady monokulturních smrkových porostů.</div>

Admin